První palmy byly v kostele Narození Panny Marie v Příboře rozestavěny v roce 2008 po dlouhých třiatřiceti letech. „Naši předkové chtěli oslavit Květnou neděli, která je podložena Evangeliem o slavnostním vjezdu Krista do Jeruzaléma, kdy jej lidé vítali palmovými ratolestmi. Předpokládám, že si toto chtěli naši předkové nějak připomenout. Samozřejmě, palmy v našich podmínkách nerostou, a tak hledali způsob, jak je napodobit,“ přiblížil jednu z nejdéle trvajících tradic na Příborsku Mořic Jurečka. Palmy předkové vyráběli z dlouhých tyčí, které byly obaleny lískovými pruty. Na nich pak byly naaranžovány větvičky tújí s krepovými růžičkami. Vrcholek tyče pak vytvarovali z vrbového proutí, rovněž je obvázali větvička a ozdobili většími růžemi. „Aby to bylo ještě pestřejší, pověsili na vrcholek pentle, ale ne takové, jaké tady máme my, jednobarevné, ale vyšívané, široké, nádherně zdobené pentle,“ zavzpomínal na své dětství Jurečka.

Palmy vynášeli svobodní mládenci ze svých obcí do kostela v Příboře. O tom, že tato tradice fungovala, svědčí záznamy z Příbora, obcí Klokočov, Véska a Benátky. Palmy zúčastněných obcí se nesly v průvodu po křížové cestě a poté se v kostele vysvětily jak ony, tak i jívové ratolesti, které si obyvatelé přinesli s sebou. Letos však byly poprvé tyto atributy křesťanských svátků svěceny před kostelem. „Nevím, proč mí předchůdci palmy venku nesvětili. Palmový průvod a průvod s jívovými ratolestmi připomíná příjezd Pána Ježíše Krista do Jeruzaléma a kostel je vlastně symbolem Jeruzaléma,“ sdělil příborský farář Jindřich Švorčík.

Obnovená tradice se rovněž liší v tom, že palmy budou vystaveny na odiv až do Velikonočního pondělí. „Kdysi to bylo děláno jen na tu Květnou neděli, po slavnosti se ty palmy z kostela vytáhly a rozebraly. Od roku 2008 palmy zůstávají v kostele do Zeleného čtvrtku. Přes Velký pátek a Bílou sobotu se veškerá výzdoba z kostela uklízí a my je schováme do vedlejší kaple. V sobotu večer nebo v neděli ráno se dají zpátky do kostela a budou to k vidění přes celé Velikonoce,“ dodal Jurečka.

A jak to vypadá s budoucností této tradice?

Podle Mořice Jurečky, jednoho z iniciátorů obnovení vynášení palem, poměrně slibně. „Účástní se toho stále více a více lidí, ale je více i těch, kteří se přicházejí jen podívat. Lidi už se vždycky ptají, kdy to budeme zase dělat, ale já osobně vkládám velké naděje do mládeže a do dětí, které nám s tím pomáhají. Je na lidech, aby byla tradice zachována a já doufám, že nám zůstanou nakloněni,“ uzavřel.