Kliknutím zvětšíteVýzvu, stejně jako průběh okupace Frenštátu pod Radhoštěm, zachytil v kronice města Alois Zbavitel, vědecký pracovník, jenž ve Frenštátě pod Radhoštěm založil muzeum, knihovnu i archiv. Díky jeho zápisu tak je možno si představit, jak příjezd německých vojsk a okupace v březnu roku 1939 vypadala, v té době totiž už byla značná část Novojičínska, včetně Nového Jičína, německá.
Alois Zbavitel nazval svůj text Černý den Frenštátu pod Radhoštěm (Okupace okleštěného Československa).
„Dne 15. března 1939 za pošmourného dne se sněhovými přeháňkami obsadili Němci Frenštát pod Radhoštěm. V 10 hodin přijeli první příslušníci Wehrmachtu od Místku na motocyklech. Obsadili křižovatky, udávajíce směr dalším oddílům pěchoty v počtu asi 500 mužů. O 11. hodině vtrhla sem pancéřová divize od Příbora, zaplnila náměstí, dvůr kasáren a Podříčí u Orlovny. Mezi občany rozšiřovány posměšné letáky o „plechovém cirkuse“, jímž se rozuměly naprosto nekvalitní pancéře, které prapodivně drnčely jako plechové hračky.
Nařízena jízda vpravo. Tabule s nápisem Ortskomando před chlapeckou školou v Horní ulici hlásila, kdo je tady nyní pánem. Vyučování bylo na této škole zastaveno, též na obchodní škole a obchodní akademii,“ zaznamenal Alois Zbavitel a k tomu přidal informaci o vylepování plakátů s výzvou městské rady, která je v úvodu tohoto textu.
Profesor Zbavitel dále píše, že Němci obsadili četnickou stanici, poštovní úřad, nádraží, radniční budovu a dělostřelecké kasárny. „Vše se provedlo bez incidentů, poněvadž ukáznění naši vojáci uposlechli výzvy vládních činitelů a od nesmyslného odporu upustili. Současně s německým vojskem přišli do našeho města dva příslušníci gestapa. Ubytovali se na radnici, kde přezkoumávali politickou činnost některých místních osobností. K zatčení však toho dne nedošlo,“ pokračoval v zápisu Alois Zbavitel
Ze zápisu je možno se dočíst, že Frenštátu pod Radhoštěm byla německým velením udělená důtka. „Hned po příchodu německého vojska zavlály rozpačitě na některých budovách první úřední prapory s hákovým křížem: na radnici, na četnické stanici a na chlapecké škole. Obci udělena důtka, že nikdo německé vojáky nevítal,“ stojí v kronice.
Německá vojska nikdo vřele nevítal, tak, jak tomu bylo zhruba půl roku předtím v Novém Jičíně a Němcům nepomohlo ani „rádoby“ vstřícné gesto. Alois Zbavitel naspal, že dva dny po příjezdu Němců, v pátek 17. března, se objevily ve Frenštátě pod Radhoštěm německé kuchyně, aby nasytily hladovějící obyvatelstvo našeho města. „Už delší dobu před obsazením Československa bylo totiž lživou propagandou v Německu rozšiřováno, že Československá republika je státem s nedostatkem potravin, jehož občané trpí hladem. Německé kuchyně utábořily se u farního kostela a jejich personál byl neobyčejně zklamán tím, že o ně neprojevil vůbec nikdo zájem,“ přiblížil situaci kronikář.
Zvýrazněně uvedl jako příklad situaci, kdy personál německé kuchyně začal lákat žebráka Karla Kašpárka, který byl ubytován v chudobinci. Tento však velmi důrazně odmítl. Obrátil se na přítomného hostinského Sládečka a poznamenal: „Pravda, Lojzku, že by si mi dal pojesť, kdyby sem měl hlad, ale od tych Nevezmu nic do huby za živého Boha.“ Alois Zbavitel zdůraznil, že Karel Kašpárek si skutečně nic nevzal.
Zato Němci brali. „Velmi mile byli Němci překvapeni našimi přeplněnými obchody, bohatě zásobenými hostinci a cukrárnami. Nakupovali, vyjídali a vypíjeli za své usmolené papírky, co se jen dalo.! Celé balíky odnášeli do vozů a ještě toho dost poztráceli. Opravdu velmi milé překvapení!,“ popsal Alois Zbavitel situaci ve Frenštátě pod Radhoštěm dva dny po příjezdu Němců. Doba temna začala.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
