„Uvědomil jsem si, jaká to byla krutá doba, jak lze ovlivňovat veřejné mínění a jak lze odsoudit nevinné lidi. Vyrůstal jsem v době, kdy se o Miladě Horákové a Záviši Kalandrovi hovořilo zcela okrajově, celá pravda vyšla na povrch až později,“ připomněl Pavel Mička.

Lidé přinesli k památníku květiny, které symbolicky položili k budově školy, jež dříve sloužila jako městský soud a vězení. Poté si vzal slovo Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské a bývalý starosta Trojanovic, který zavzpomínal na Frenštátčany odsouzené režimem. Připomněl, že jsou mezi účastníky pietního aktu také živí svědci komunistických zločinů, jejichž rodiče nebo jiní příbuzní byli odsouzeni nebo následně popraveni, bez možnosti, jakkoliv se rozloučit s rodinou. Zavzpomínal také na to, že nacisté sice byli nepřáteli všech Čechů, ale přes to všechno doručili pozůstalým dopisy a popel svých obětí, kdežto mnoho pozůstalých dodnes neví, co se stalo s ostatky obětí komunistických procesů. 

Drahomír Strnadel na závěr své řeči přečetl dopis, který napsal jeden z popravených Robert Čuba a který jeho rodina dostala až v roce 1997. „Vždycky mě napadalo, co bych napsal já, kdybych věděl, že mě zítra popraví. Co by napsal každý z nás. Nevím,“ uvažoval nahlas Drahomír Strnadel. Zmínil se také o tom, že komunisté nejen popravovali, ale ovlivnili životy mnoha lidí. Frenštát pod Radhoštěm v té době přeťali čtyřproudovou silnicí a město tak ztratilo své původní kouzlo a útulnost.

Na úplný závěr si všichni zúčastnění symbolicky zazpívali českou hymnu. Pietní akt symbolicky ukončilo počasí, když se nebe zatáhlo a začalo pršet.

Oběti komunistické zvůle si připomenou v sobotu také například v Příboře. Pietní akt se uskuteční v 10 hodin u pomníku z Základní školou Jičínská, k celorepublikové akci, připomínající justiční vraždu Milady Horákové se připojila vyvěšením černého praporu například města Bílovec a Nový Jičín. V Novém Jičíně vyzvala ke spontánnímu setkání Novojičínská otevřená společnost. Setkání se uskutečnilo v pátek 26. června v 18 hodin u radnice.

Lucie Syrovatková