Je středa 16. března 2022 a město Frenštát pod Radhoštěm zde pořádá setkání pro občany Ukrajiny, kteří opustili svou vlast po napadení Ruskem, a také pro místní, kteří pomáhají a mají již některé válečné uprchlíky ubytované ve svých domácnostech.

Jana Prášková, vedoucí odboru sociálních věcí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm uvádí, že setkání se koná především proto, aby organizátoři a pozvaní hosté předali důležité informace, které se týkají možností pomoci ve frenštátském regionu.

WoodAréna u nádraží v beskydské obci, 15. března 2022 v Ostravici.
Dočasný azyl u nádraží, lidé z Ukrajiny přebývají ve Wood Aréně v Ostravici

„A to v oblasti vzdělávání, práce, sociální a materiální pomoci, psychosociální pomoci a podobně,“ nastíňuje Jana Prášková.

Zdraví a důstojnost

Vedoucí odboru sociálních věcí frenštátské radnice dodává, že hlavním cílem je, aby se skupiny ukrajinských obyvatel, které se na Frenštátsko dostaly, stabilizovaly, aby měly důstojné bydlení, materiální zabezpečení, aby byli všichni lidé zaregistrovaní a měli v pořádku i další formální náležitosti, jako například zdravotní pojištění.

„Oslovili jsme lékaře, kteří jim už poskytují nebo budou poskytovat lékařskou péči, a čeká nás práce s jednotlivými rodinami – některé jsou na tom lépe, jiné hůře. Budeme se jich ptát na jejich představy, zda tady chtějí pracovat, zda chtějí zůstat déle, nebo jen nakrátko, a podobně,“ doplňuje Jana Prášková.

Hejtman kraje Ivo Vondrák na tiskové konferenci po zasedání Krizového štábu Moravskoslezského kraje v pondělí 14. března 2022.
V Moravskoslezském kraji může zůstat až patnáct tisíc lidí z Ukrajiny

Do sálu postupně přichází okolo šesti desítek žen z Ukrajiny, které u vstupu dostávají obálku s různými instrukcemi. Ženy s menšími dětmi je svěřují do péče týmu, který se dětem stará o zábavu. Jeho členkou je také dvacetiletá Ukrajinka Kristýna, která je u nás už pět měsíců.

Pracuje v Kopřivnici jako servírka. Důvodem, proč přijela k nám, byly nízké výdělky na Ukrajině. „Mám v Kopřivnici velkou rodinu a kamaráda. Do Frenštátu jsem dnes přijela pomoci s dětmi. Mám tady ještě sestřenku, která zde žije jedenáct let a přijela tlumočit,“ říká.

Touhá vrátit se je silná

Na dotaz, jak vnímá skutečnost, že Rusko napadlo Ukrajinu, mladá žena reaguje slovy, že má velkou rodinu v Kyjevě. „Jsme spolu v kontaktu, oni zatím zůstávají na Ukrajině, akorát se přesunuli na Zakarpatí. Já taky zůstanu v Kopřivnici, jen dokud to bude nutné. Potom se chci vrátit…,“ podotýká a v tu chvíli se jí začínají drát slzy do očí.

Horský dětský domov na Čeladné v Beskydech je aktivní a jeho potřeba sportovního a turistického vybavení není zrovna malá.
Dětský domov v Beskydech: plyšáků je dost, pochybí ale pláštěnky či kola

Opodál stojí studentka Angelina. Učí se v 9. třídě v lyceu. Pochází z Ivano-frankivské oblasti na západě Ukrajiny. Říká, že když odjížděli, měli distanční výuku. „V Česku se zatím ještě neučím. Možná, ale budu,“ poznamenává.

Jednou z žen, které přicházejí na setkání, je i Tatiana Kolisnyk z města Irpiň. Vzpomíná jak 24. února jejich Ukrajinu napadlo Rusko a zakrátko více než tři miliony Ukrajinců muselo opustit své domácnosti a odjet na bezpečnější místo.

Čtyři dny v krytu

„Přišlo doporučení všechno opustit a odjet pryč tisíce kilometrů. Bydlím nedaleko letiště Hostomel a toho 24. února jsem se probudila v pět hodin ráno, když jsem uslyšela bombardování letiště. Hned jsem věděla, co se děje,“ připomíná začátek války Tatiana Kolisnyk. S dětmi byla schovaná čtyři dny v krytu, potom se domluvila s člověkem, který jim pomohl odjet k jeho rodičům.

Ostravské KACPU na Černé louce, 15. března 2022, Ostrava.
Na Černé louce se starají také o zvířecí kamarády uprchlíků, co vše se tam děje

„Od nich nás převezl bratr toho člověka na hranice. Jakmile válka skončí, chci se vrátit zpět domů. Nemáme žádný jiný plán, jen se vrátit domů,“ dodává rozhodně a přidává poděkování našim lidem za to, jak pomohli. „Jsem za to velmi vděčná,“ zdůrazňuje Tatiana Kolisnyk.