Olbram Zoubek navštívil Fulnek po dlouhé době v dubnu před pěti lety. V kostele svatého Josefa vystavoval své známé sochy. Ještě před vernisáží ale po celý den ve Fulneku navštěvoval místa, na nichž se vracel hluboko do minulosti.

Jak tehdy Olbram Zoubek uvedl pro redakci Novojičínského deníku, právě ve Fulneku realizoval svou vůbec první uměleckou práci. Tou byl reliéf Jana Amose Komenského, který fulnečtí obyvatelé nechali umístit v roce 1957 na Němci poničený pomník v Žákovském háji.

„Byl tu osvícený starosta, a ten pochopil, že tady má tři sochaře. Tak nám řekl, ať vymyslíme, co by se dalo udělat s pomníkem, který byl na památku obětí první světové války. Ten pomník byl prázdný, vyloupaný od Němců. Tak byla soutěž, ve které jsem uspěl. Byla to moje vůbec první zakázka pro veřejnost," vzpomínal Olbram Zoubek a dodal, že na přání tehdejšího starosty Petra Kadlčíka ještě udělal dřevěného vyřezávaného beránka do českobratrské modlitebny.

Při návštěvě modlitebny dnešního Památníku Jana Amose Komenského ale zjistil, že beránek na oltáři není ten, kterého vyřezal. „Asi se zničil nebo si ho někdo vzal," poznamenal tenkrát trochu zklamaně Olbram Zoubek.

Text v Novojičínském deníku tenkrát četl také evangelický kazatel Radek Hanák z Oder, a ten si vzpomněl, že nějakého vyřezávaného beránka spatřil při stěhování modlitebny. Ukázalo se, že je to skutečně ten, kterého vyřezal Olbram Zoubek. Při dernisáži výstavy ve fulneckém kostele svatého Josefa pak Radek Hanák toto dílko jeho dojatému autorovi vrátil.

Olbram Zoubek si tehdy před pěti lety našel i čas na rozhovor pro Novojičínský deník. Poslední věta z něj naznačuje zapálení i pokoru člověka Olbrama Zoubka: „Mám radost ze života a nestrach ze smrti. Ale možná se teď jen chlubím, a až to přijde, tak se podělám. Ale všechno jednou skončí."