Vše začíná právě prvním dnem svatého týdne, Škaredou středou. „Podle tradice se čte evangelium o Jidášově zradě. Proto se jí říká Škaredá středa,“ vysvětlil novojičínský děkan Alois Peroutka. Dalším dnem, který následuje je Zelený čtvrtek. Tradice říká, že by měli lidé do svého jídelníčku zařadit zelenou stranu, například špenát, zelí a tak dále. „Církev si v tento den připomíná poslední večeři Ježíšovu, ustanovení kněžství a svátosti oltářní,“ dodal Peroutka. Právě v tento den odlétají všechny zvony do Říma, tedy umlkají až do soboty. Místo nich se vesnicí rozléhal divý zvuk řehtaček či klapáků.

Velkým pátkem si církev a všichni křesťané světa připomínají Ježíšovu smrt na kříži. Lidé se scházejí v kostelech k tichému rozjímání. Velký pátek je taktéž spojován s přísným půstem. Podle tradice by se mělo jíst pouze jedno velké jídlo denně, přičemž by se strávník měl úplně vystříhat masu.

Po pátku následuje Bílá sobota. Bílá, protože je spojována s velkým úklidem. „Přes celý den je otevřený kostel a je možno navštěvovat Boží hrob. Lidé přicházejí do kostela se ztišit, zklidnit a pomodlit se,“ vysvětlil bílovecký děkan Lumír Tkáč. Ratolesti si už v těchto dnech připravovali pomlázky či barevná vajíčka. Za vyvrcholení svátků se považuje Boží Hod Velikonoční. „To už jsou oslavy Vzkříšení,“ shrnul Tkáč s tím, že se v sobotu a v neděli večer scházejí lidé u kostela. V neděli pak svátky vyvrcholí slavnostní dopolední bohoslužbou.

Jak to chodí při Velikonočním pondělí, už všichni vědí. Mládenci chodí po městě a nahánějí děvčata pomlázkami či varečkami. Odměnou za výprask, který má děvčatům zaručit pevné zdraví, jim jsou malovaná vajíčka a drobné sladkosti.