Veřejnou službu mohou vykonávat lidé, kterým jsou poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi a tím si zvýšit příjem. Pokud totiž lidé pobírají dávky déle než šest měsíců, mají na výběr ze tří možností. Z původních 3126 korun klesnout na 2020 korun v případě, že neodpracují nic či méně než dvacet hodin měsíčně. Zůstat na hodnotě 3126 korun, pokud odpracují v rámci veřejné služby dvacet hodin za měsíc, či si přilepšit na částku 3679 korun, pokud dotyční odpracují měsíčně třicet hodin veřejné služby.

Města a obce nejsou povinna tuto službu zřizovat, přesto se však Nový Jičín, jako jedno z mála měst v Moravskoslezském kraji, rozhodl tuto možnost občanům poskytnout. „Rozhodli jsme se přistoupit k tomuto programu a i když to byla poměrně složitá záležitost, vše jsme nachystali i s potřebnými náležitostmi,“ uvedl místostarosta Nového Jičína Milan Šturm. Podle jeho slov se vedení města již před zavedením služby zabývalo otázkou, kolik občanů by mohlo do zmiňovaného systému spadnout. „Jedná se řádově o sto až sto dvacet lidí přímo z Nového Jičína a zároveň až o čtyři stovky občanů ze sousedních obcí, o kterých víme, že se nechystají zavádět veřejnou službu, a které spadají pod náš sociální odbor,“ vyčíslil místostarosta Štur­m.

Pracovní činnost v rámci veřejné služby probíhá v současnosti již třetí týden. Pracovníci provádějí ve skupinách úklidy veřejných prostranství, přičemž ti, kteří chtějí odpracovat třicet hodin, vykonávají veřejnou službu od pondělí do pátku v šestihodinovém cyklu. Občané, kteří mají v plánu odpracovat dvacet hodin, pracují denně čtyři hodiny.

„Musím říci, že co se týče pracovního výkonu, jsou lépe přizpůsobiví a více pracují občané romské národnosti. Vesměs s nimi máme dobré zkušenosti,“ pochválil pracovní čety místostarosta. Podle starosty města Ivana Týle není až tak překvapivé, že právě občané romské národnosti se veřejné službě více přizpůsobili. Majoritní společnost se totiž s touto formou nikdy nesetkala. „Nový Jičín je přece jen relativně malé město a obava sociální degradace tady stále v lidech je. Ono to není příjemné, když někdo pracoval na nějaké pozici, o práci přišel a najednou jej lidé potkávají v oranžové vestě a s pytlem v ruce,“ vysvětlil starosta Týle.

Již během několika týdnů se městu veřejná služba osvědčila a sám místostarosta Šturm přiznal, že dokonce uvažují, že by se z některých osob, které vykonávají veřejnou službu, mohli v budoucnu stát stabilní pracovníci například novojičínských technických služeb. „Domnívám se, že je to služba dobře nastavená a pozitivní. Dokonce už je vytipována jedna osoba, která by mohla být zaměstnána v technických službách,“ prozradil Šturm s tím, že se jedná o osobu tělesně postiženou, která nebyla schopna najít práci. „Takže si myslím, že dojde ke shodě a k oboustranné spokojenosti,“ do­dal.

Podle starosty Týle je zapojení se do veřejné služby otázkou psychologie. Současně je jasné, že rozdíl mezi prací pro město dělá v maximálním případě 1600 korun měsíčně. „A když si vezmete, že v systému můžou být třeba tři rodinní příslušníci, tak mít nebo nemít o téměř pět tisíc více, to je velký motivační stimul,“ spočítal Týle. „Je to nová služba, takže věřím, že za rok si nikdo lidí v pracovních vestách ani nevšimne a lidé to budou brát tak, že pracující ve veřejné službě se snaží pro město něco udělat,“ uzavřel Týle.