Kliknutím zvětšíteDalší obcí na Novojičínsku, kterou jsme s Deníkem navštívili, jsou Hostašovice. Poklidnou obec Hostašovice jsme navštívil již vícekrát, docela často to bývalo v době, kdy tady řešili výstavbu hřbitova. Trvalo to dlouhá léta a hřbitov v obci opravdu chyběl, místní mohli pochovávat své blízké buď v sousedních Hodslavicích nebo v Novém Jičíně.
Po zhruba deseti letech snažení se povedlo a koncem srpna 2010 hřbitov oficiálně uvedli do provozu.Ostatní mé návštěvy byly mnohem veselejší a příjemnější. Vzpomínám například na dvě výstavy, které tady organizovali místní senioři. Obě byly „retro“, jedna z nich představovala předměty, hračky a další věci, které se používaly kdysi, ta další zase staré knihy. Bylo se na co dívat a co obdivovat.
Ale ještě mnohem větší zábavu jsem zažíval, když jsme tady navštívil Masopustní průvod. Tím jsou Hostašovice dosti proslulé a jak mi potvrdil starosta Hostašovic Zdeněk Kelnar, vodění medvěda po dědině tady má velkou tradici. „Tady jsou místa, kde lidi už mají nasmažené, nachystané – říkáme tomu Ulička smrti. Sousedi se tam domluví a je to takový špalír, po obou stranách něco, tam gulášovka, tam se smaží řízky, jinde dělají nějaké grilované speciality. Lidi jsou tam moc pohostinní. Tak jsme tomu začali říkat Ulička smrti, protože na konec je problém dojít. Stává se, že tam někdo ztroskotá,“ říká s úsměvem Zdeněk Kelnar.
Dodává, že Pochování basy, které na průvod navazuje, se kvůli „proticovidovým“ opatřením odehrálo právě tam, ne v hospodě, jak bývá běžné.
Hostašovice jsou klidná obec s několika zajímavými místy.
Hostašovice jsou poklidná obec. Od hlavní silnice ji oddělují částečně kasárna a vojenský prostor, po silnici, která prochází obcí je možné dostat se do Straníka nebo do Jasenice a tudy mnoho aut nejezdí. „Je tady klid a přitom je to odtud asi deset kilometrů do Nového Jičína a stejně tolik na druhou stranu do Valašského Meziříčí. Lidi mají zájem tady bydlet,“ poznamenal Zdeněk Kelnar a dodal, že pozemků ke stavění ale v obci moc není, a tak se rekonstruuje nebo staví u příbuzných.Když obcí procházím, věřím starostovi, že se tady může dobře bydlet. V centru je solidní sportovní areál s fotbalovým a víceúčelovým hřištěm, k němuž přibyla nová tělocvična. Parčík naproti školy s jezírkem s rybkami se vidí na málokteré návsi.
Když vystoupám na kopec s názvem Buňavka neubráním se úsměvu. Stojan s umístěným kruhem z autobusové zastávky, lavička, křeslo a stolek s šachovou hrou, nad nímž jsou připevněné hodiny mě opravdu nutí zastavit se. Dívám se na vesnici pode mnou a vůbec se mi odtud nechce. V uších mi zní slova starosty, který vzpomínal, jak tady kdysi za jeho mládí dělávali v květnu obrovské vatry. A to jsem nebyl na Trojačce, tolik času nemám, zajdu tam jindy. Nejen kvůli výhledům na Valašské Meziříčí nebo Rožnov pod Radhoštěm, ale také kvůli pomníku odboje. „Kdysi byl v lese, vedla k němu cesta mezi stromy, dnes je na holině,“ postesknul si starosta Zdeněk Kelner.
Ještě ale zastavuji u Pramene Zrzávky, což je, myslím si povinnost pro každého návštěvníka Hostašovic a pak přejíždím na Domorac k vlakovém nádraží a cyklostezce, po níž se dá dojet až do Nového Jičína. Obec Hostašovice si od ní ještě vystavěla další krátký úsek, který vede až k hlavní silnici, za níž se dá vjet do vesnice.Odjíždím a je mi jasné, že v Hostašovicích určitě nejsem naposled. Trojačka, Zrzávka, cyklostezka, už jenom to jsou lákadla, která se neomrzí.
Hostašovice jsou klidná obec s několika zajímavými místy.
Stodola dělí vodu do dvou moří
Územím obce Hostašovice vede hlavní evropské rozvodí. Zatímco voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltského moře, Srní potok a potok Široká odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou v Hostašovicích je stodola číslo popisné 23 - z každé opačné strany střechy této stodoly odtéká voda do jiného moře.
Základní škola v Hostašovicích je pětitřídní. V areálu je rovněž školka.
Škola podporuje výuku v domácím prostředí
Základní škola a Mateřská škola Hostašovice, příspěvková organizace, je malotřídní škola rodinného typu. Jsou zde čtyři třídy s rozsahem výuky od 1. do 5. ročníku a dvě třídy mateřské školy Berušky a Sluníčka. Helena Alžběta Valášková, ředitelka školy, upozorňuje, že třídy jsou vybaveny interaktivními tabulemi, děti a žáci mají k dispozici tablety, které byly pořízeny z projektu Šablony II a III.
„V současné době budujeme učebnu pro výuku anglického jazyka pomocí projektu Podpora angličtiny ve škole z prostředků IROP Integrované projekty CLLD,“ doplňuje Helena Alžběta Valášková.Hostašovická škola podporuje rozhodnutí rodičů, kteří se rozhodli své děti vzdělávat v domácím prostředí.
Ředitelka Valášková upřesňuje, že se jedná o individuální vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tedy školského zákona. „Děti, které jsou individuálně vzdělávány, jsou u nás zapsány k plnění povinné školní docházky a v rámci výuky je jim poskytována podpora v podobě konzultací a materiálů v aplikaci MS Teams. Dvakrát ročně probíhá takzvané přezkoušení formou představení portfolia,“ dodává Helena Alžběta Valášková.Součástí základní školy jsou školní družina a školní jídelna s kuchyní, od roku 2020 slouží škole nově postavená tělocvična, kterou v odpoledních hodinách může využívat široká veřejnost.
Kaple v Hostašovicích je zasvěcena slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi.
Prameny Zrzávky jsou unikátní
Vyhledávaným místem v Hostašovicích jsou Prameny Zrzávky. Nedaleko posezení s občerstvením jsou dva nadstřešené prameny Zrzávka a Smradavka. Přestože leží pouze pět metrů od sebe, vyvěrají z různých podloží a proto jsou svým složením zcela odlišné. Vydatnější pramen obsahuje síran železitý, druhy pramen, který obsahuje sirovodík, má typicky vaječný zápach. Takový rozdíl mezi prameny ležícími vedle sebe je unikátní. Právě pramen Zrzávky vytváří rezavé povlaky, což svědčí o zvýšené přítomnosti železa. Kvůli tomu vznikl název místa i potůčku.
Hostašovice jsou klidná obec s několika zajímavými místy.
Z historie Hostašovic
Hostašovice.Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vznikla tak osada, později lesní ves, které patřily ke Starojickému panství.
V roce 1749 povýšili správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep.
Samostatná obec si žila svým životem až do konce roku 1978, kdy se stala součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se pak Hostašovice opět staly zase až v roce 1990.
Již od konce 18. století je s Hostašovicemi neodlučně spjato pěstování pohanky a zejména její zpracováním na pohanskou kaši. Pohanka se tu ostatně mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17. století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
Významnou památkou obce je kaple zasvěcena slovanským věrozvěstům - svatým Cyrilovi a Metodějovi, kteří jsou ctěni jako patronové Moravy. Kaplička byla postavena v roce 1850 a ještě téhož roku 17. října byla posvěcena hodslavským farářem Theodorem Schledlem.
Po sametové revoluci se rozvoj obce rychle rozjel: plošná plynofikace, rekonstrukce školy, plošná telefonizace, výstavba návsi, zřízení kabelové televize včetně místního TV kanálu, rekonstrukce elektrického vedení a veřejného osvětlení, to vše posunulo Hostašovice do moderní doby. Dnes v nich žije 779 obyvatel.
Hostašovice jsou klidná obec s několika zajímavými místy.
Zajímavost
Již od konce 18.století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši. Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
Zdroj: www.hostasovice.cz
Studánka Jaščerka.
Tip na výlet
Ke studánce, ze které teče voda do dvou moří (1,5 km jižně od nádraží v Hostašovicích)
Při výletu do Beskyd, respektive k přírodní rezervaci Trojačka, stojí za návštěvu unikátní studánka Jaščerka se zajímavou historií. Byla zmiňována už v 19. století v geologické literatuře jako tzv. bifurkace. To znamená, že pramínek odtékající od studánky se po několika metrech rozděluje, a zatímco jedno rameno teče do Bílého potoka, Zrzávky a do Baltského moře, druhé rameno se vlévá do Krhovského potoka, Bečvy a Černého moře.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
