Za vznikem lázní stojí léčebné metody Sebastiana Kneippa, jenž vymyslel vodoléčebnou otužovací proceduru, která také zrychluje metabolismus. Jaromír Heryán o lázních v Kujavách sepsal text, ve kterém uvádí, že podstatou Kneippovy lázně je ochlazování a ohřívání nohou s použitím vody. Klasická lázeň sestává ze dvou chodníků, kterou jsou vydlážděny oblázky. V jednom je teplá voda okolo 40 stupňů Celsia, ve druhém studená voda. Napřed se nohy zahřejí, pak se zchlazují. To se opakuje několikrát za sebou.

Zakladatelem lázní v Kujavách se stal Josef Falgenhauer, který v roce 1896 navštívil tehdy pověstné lázně v bavorském Bad Wörishofenu, aby si tam léčil počínající slepotu. „Velmi jej zaujaly metody majitele lázní, pastora Sebastiana Kneippa. Poslouchal jeho přednášky a sám na sobě vyzkoušel různé léčebné procedury,“ uvádí Jaromír Heryán a dodává, že Josef Falgenhauer začal s prvními léčebnými pokusy v Šenově u Nového Jičína. Pokusy měly veliký ohlas u jeho přátel.

Proto zakoupil v Kujavách budovy na číslech popisných 100 a 101, kde se rozhodl vybudovat lázně podle Sebastiana Kneippa. V roce 1898 zřídil první vany a sprchy, zhruba tři roky na to ale musel živnost zavřít kvůli sporu s úřady. V Kujavách naštěstí žil v té době poslanec Zemského sněmu Karl Staffe, jenž mu ještě v témže roce 1901 zajistil licenci pro pro takzvanou vodní lázeň.

Objekty dnes patří myslivcům. Ten uprostřed svou podobou stále připomíná původní stavbu.Objekty dnes patří myslivcům. Ten uprostřed svou podobou stále připomíná původní stavbu.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Jaromír Heryán z kronik vyčetl, že o léčbu v kujavských lázních byl obrovský zájem, proto Josef Falgenhauer lázně rozšířil a budoval ubytovací kapacity pro přibývající hosty.

„První světová válka krutě zasáhla do osudů lidí a silně poškodila hospodářství. Pole byla nedostatečně obdělávána, často vypleněna postupem armád. Nastal hlad a všeobecný nedostatek jídla. Josef Falgenhauer musel lázně uzavřít,“ pokračuje Jaromír Heryán a přidává, že 27. července 1918 majitel lázní zemřel, zcela slepý.

Po válce převzala živnost jeho manželka Erna, do budování živnosti se přidává také syn Josef, jenž rozšířil ubytovací kapacitu lázní a přibyly nové procedury - parní a vanové koupele. „Kujavský kronikář Anton Nehiba v Gemeinde Gedenkbuch uvádí, že ročně tyto lázně navštívilo kolem dvou set zahraničních turistů,“ poznamenává Jaromír Heryán.

Josef Falgenhauer mladší do lázní investoval další peníze ale přišla hospodářská krize v roce 1933, snížila se návštěvnost a majitel skončil v exekuci. V roce 1940 odkoupil lázně zpět. „Popisek dobové fotografie informuje, že po smrti matky její roli převzala Falgenhauerova žena Aloisie. Dále již o osudu lázní historické prameny mlčí. V kujavské kronice Bildband Klantendorf je záznam z konce války o povinnosti Josefa Falgenhauera, spolu s asi desítkou soukmenovců obce, fárat na šachtě v Ostravě v Mariánských Horách. Do odsunu se dostal na jaře 1946. Co se dělo s lázněmi potom, se lze jen domnívat,“ uzavírá Jaromír Heryán.