„Zda je to na uživení? To ano, ale uživí to akorát mě,“ dívá se zpoza okénka bílé budky, která stojí u silnice, sedmapadesátky z Nového Jičína jižně na Valašsko. V obou směrech na občerstvení u sokolského hřiště upozorňují poutače a motoristé je nemíjejí bez povšimnutí.

„Začínají zastavovat tak od půl jedenácté, takže tady bývám asi od půl osmé. Kuře se griluje dvě hodiny, tak abych měl na desátou připraveno. Postupně pak podle toho, jaký je zájem, dodělávám, aby nic nezůstalo,“ popisuje živnostník, jenž má praxi s prodejem občerstvení také na poutích.

Právě kvůli jeho stánkaření o víkendech je „Gril pod kaštany“ v sobotu a v neděli mimo provoz. Zavřeno má Miroslav Fink i v pondělí, kdy potřebuje vyřizovat různé osobní a úřední záležitosti. Kdo nechce zabalit kuřátko s sebou, může pojíst hned vedle u stolu pod krytým posezením. Grilovací byznys podle šéfa občerstvení závisí na počasí. Když je škaredě, odbyt je menší. Obecně chodí nejvíc zákazníků v pracovních dnech do podvečera.

„Hlavně šoféři a dělníci. Ale i lidé, kteří jedou z práce domů, ženské, když se jim nechce vařit, tak si koupí kuře a dají si ho doma,“ komentuje pan Miroslav klientelu. Ve stánku nepeče kuřata dovozová, ani mražená, nýbrž ta z domácích chovů a chlazená. V syrovém stavu váží asi kilo třicet, což je více než u jiných prodejců, tvrdí.

Vyšší jsou ale také ceny: Celé kuře vyjde na 179, půlka na 90 a čtvrtka na 50 korun. Chleba, okurek, hořčice, kečup, křen a balení je po pěti korunách, tácek stojí tři. „Řetězce i větší podniky mohou jít třeba o deset korun níže, protože k tomu mají ještě sortiment, maso, salámy. Já kromě grilovaných kuřat prodávám už jen uzený bok,“ popisuje stánkař z Bludovic. Trendového rozvozu hotového jídla se prý neobává, za konkurenci ho nepovažuje.