Co se týče počtu obyvatel, jde o druhou nejmenší obec na Novojičínsku. Nejprve mířím do Vésky, což je místní část Heřmanic u Oder. Jedu od Vlkovic, na začátku obce odstavuji auto a kráčím do kopce. Po chvíli zahýbám doleva, kde to vypadá na chatařskou oblast, vracím se a vydávám se do další odbočky nalevo. Chaty mám po levé ruce.

Pokračuji dál, za zběsilého štěkotu dvou psů, německý ovčák předními tlapami přesahuje přes okraj dřevěného plotu – raději obracím a odcházím.

Mířím k hasičské zbrojnici, naproti ní přes silnici je kaplička. S překvapením zjišťuji, že pod hasičskou zbrojnicí je další kaplička. Procházím uličkou, která je opodál, a odměnou je mi výhled na louku s pasoucími se krávami a pěkný výhled do okolí. Vracím se do centra Vésky.

S potěšením se rozhlížím po velmi pěkně upravené návsi, uprostřed ní je strom Jana Pavla II., opodál stojí Goetheho kámen a nechybí ani další kaplička. Ta není poslední - další kaple je nedaleko odtud na hranici místního výletiště. „Skvělý prostor pro pořádání různých akcí,“ napadá mě. Od zmíněné kapličky se vydávám ke kostelu Navštívení Panny Marie z roku 1792.

V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Procházím hřbitov, který obklopuje kostel, na chvíli se zastavuji u kolumbária starých náhrobků, na nichž jsou jména předválečných obyvatel. Delší zastávky mám u pomníku obětem 2. světové války a u pomníku obětem 1. světové války. Na obou je mnoho jmen lidí z Kaménky, Vésky a Heřmanic u Oder, vesměs německých.

Opouštím hřbitov a přecházím přes silnici, kde bývá mnohem veseleji. Přede mnou se rozprostírá rybník, u nějž se v létech minulých konaly recesistická klání pod názvem Vešťanská lávka. Nedaleko rybníka je mladý dub, který tam společně vysadili polští a místní hasiči. Od rybníka se autem vydávám do Heřmanic u Oder.

Moje první zastávka je v základní škole. Po její zevrubné prohlídce mi ředitelka školy Gabriela Čížová nabízí doprovod, aby mi ukázala, kam se s dětmi chodívají učit do přírody. Procházíme kolem pamětního kamene připomínajícího rekonstrukci návsi a vydáváme se směrem k Vítovce u Oder. Na konci zástavby zahýbáme doleva na polní cestu. Ředitelka mi říká, že to je Stará oderská cesta. Po ní po několika minutách přicházíme k velkému altánu. „Tak tady se chodíme učit,“ říká ředitelka a ponouká mě dál, že ještě máme před sebou rybník. Ten nakonec nevidíme, neboť pastvinu, po níž bychom k němu zřejmě došli, obepíná patrně elektrický ohradník.

V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Pokračujeme dál, cesta nabízí moc pěkné výhledy do okolí. Když projdeme okolo pasoucích se krav a statku, ocitáme se opět u cedule Heřmanice u Oder. Ale prakticky na opačné straně obce.

Procházíme kolem prodejny k pěkně upravenému bytovému domu, za nímž je sportovní areál. Dozvídám se, že tam také chodívají děti ze školy. Kromě fotbalového hřiště a solidního zázemí, je v areálu také parádní víceúčelové hřiště.Vracíme se na silnici, míjíme hasičskou zbrojnici a po chvíli jsme zpátky u školy. Dál už pokračuji sám.

Scházím z mírného kopce, míjím dvě menší bytovky a přicházím ke kapli svatého Jana Nepomuckého. Od ní se dostávám k rozcestníku, na němž je pěkně vyvedený rodový znak. Z psaného textu na rozcestníku se dozvídám, že Trčkovský. Trčkovi jsou podle šipek jedna z místních rodin. Pokračuji dál – vidím, že i v Heřmanicích u Oder má stavba rodinných domů zelenou.

Mořské oko na horizontu

Vracím se zpět, neboť mám ještě jeden cíl. Tím je „Mořské oko“, což je malý zatopený lom. Jde o zajímavé místo na horizontu po levé straně silnice z Heřmanic u Oder do Vítovky. Jde o malé vodní jezírko, které vzniklo zatopením lomu po těžbě kamene. Ten se tady těžil ještě v roce 1836 a přes plochu jezírka procházela polní cesta. Postupným prohlubováním těžby docházelo k prosakování vody, a tím se těžba zastavila.

V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Spodní voda, kterou je jezírko naplňováno, pochází z nedalekého kopce Chrastavec. Dno jezírka klesá ve směru na obec Heřmanice u Oder a má hloubku 6 metrů. Z místa jsou nádherné výhledy na okolní Oderské vrchy, Beskydy i na okolní města a obce.

Pokochám se úžasnými výhledy do širokého okolí a vracím se naposled do centra Heřmanic u Oder, které po chvíli opouštím s příjemným pocitem, že mám za sebou velmi pěknou procházku.

Při oslavách 100. výročí vzniku Československa vysadili hasiči z Vésky s polskými hasiči dub - symbol polské pospolitosti.Při oslavách 100. výročí vzniku Československa vysadili hasiči z Vésky s polskými hasiči dub - symbol polské pospolitosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Místo lípy mají dub

Zatímco ve většině měst a obcí vysazovali ke stému výročí vzniku Československa Lípu srdčitou, ve Vésce stojí od 28. září 2018 dub. Ten vysadili společně hasiči z Vésky s jejich partnerským sborem z polského Tomaszowa Mazowieckiho. Na pamětní cedulce u dubu stojí, že dub je symbolem státnosti a hrdosti polského národa a hasiči a stražaci ho vysadili na počest 100. výročí vzniku samostatného Československa a nezávislosti Polska.

Děti z heřmanické školy se chodí učit do přírody

Základní škola Heřmanice u Oder je dvoutřídní školou pro první až pátý postupný ročník. Výuka je organizovaná ve dvou třídách, v jedné jsou děti 1. až 3. ročníku, ve druhé 4. a 5. ročník. Součástí školy je školní družina a školní jídelna s výdejnou jídla. „Z našich dětí srší radost a nadšení. Výuku ve třídách obohacujeme o mnoho exkurzí, výletů a kulturních akcí. Do našich aktivit se rádi zapojují rodiče i prarodiče našich žáků,“ říká ředitelka školy Gabriela Čížová.

Škola má velké světlé třídy, v jedné z nich je počítačová učebna, má také samostatnou místnost pro výuku vlastivědy. „Má to výhodu, že učitel nemusí nic hledat v kabinetech, tady přenese jen velký přenosný monitor,“ poznamenává Gabriela Čížová.

Asi jako jediná škola na Novojičínsku se heřmanická škola může pochlubit vybavenou včelařskou učebnou, kterou využívá včelařský kroužek dětí. Na školní zahradě má včelařský kroužek také úl. „Tady mají děti svoje školní políčko, které je ohrazené, neseče se, aby děti viděly, jak to má vypadat ve volné přírodě. Vedle mají záhonek, kde si zasadily česnek, rajčata, hrášek, kedluben,“ pokračuje ředitelka s tím, že se chystá celková rekonstrukce školní zahrady.

V budoucnu se chystá také rekonstrukce školy. „Chtěli bychom při ní přehodit kuchyň s jídelnou. V kuchyni se nevaří, je zde jen výdejna. Obědy se dováží každý den školního vyučování z MŠ Čtyřlístek Odry. Jídelna je menší než kuchyň, přehozením bychom získali větší prostor. Protože to vypadá, že budeme mít více dětí,“ vysvětluje ředitelka heřmanické školy.

V základní škole v Heřmanicích u Oder mají i učebnu pro školní včelařský klub.V základní škole v Heřmanicích u Oder mají i učebnu pro školní včelařský klub.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Škola má i vlastní tělocvičnu přímo v budově. Je menší, ale pro potřeby školy stačí, a pokud to umožňuje počasí, děti chodí na nedaleké hřiště. U tělocvičny je vybavená nářaďovna a před ní je místnost, kde děti hrávají stolní tenis nebo funguje jako malé kino. „Často se také chodíme s dětmi učit do přírody. Využíváme k tomu altán na staré oderské cestě,“ dodává Čížová.

Při tvorbě školního vzdělávacího programu vycházeli autoři z tradic školy – vychovávat jedince pro 21. století. Žáci školy tak nemají problém s přechodem do jiné školy. Škola pořádá rovněž Školičku pro předškoláky. Další projekt „Škola jako komunitní centrum obce“ si klade za cíl oživit místní kulturní a společenský život. „Máme dlouhodobý záměr realizovat myšlenku školy, jako přirozeného centra života místní komunity,“ uvádí Čížová.

V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Personál školy, děti i rodiče se snaží o různé aktivity. Jednou z nich je také recyklování. Ve škole je k tomu vyhrazená jedna místnost. „Díky tomu, že nám tady nosí nepotřebné baterie i místní občané, vyhráli jsme soutěž ve sběru baterií na žáka. Za to jsme získali ping pongový stůl,“ uzavírá Gabriela Čížová.

Z historie Heřmanic u Oder

Heřmanice u Oder.Heřmanice u Oder.Zdroj: archiv obcePrvní písemná zmínka o obci (Místní části Véska a Heřmanice) pochází z roku 1374. Obec patřila k oderskému panství.

Novodobá historie Heřmanic u Oder se datuje od roku 1945, kdy po odsunu německého obyvatelstva byla obec dosídlena převážně obyvatelstvem z Valašska.

Véska byla v roce 1966 připojena k Heřmanicím a společně v roce 1979 integrovaly k městu Odry.

Samostatnost získala obec Heřmanice u Oder 24. 11. 1990 a od tohoto data jsou obě části jako celek administrativně evidovány. Dnes žije v obci 353 obyvatel.

V místní části Véska se nachází kostel Navštívení Panny Marie s farou, Božítělová kaple a kaple Sv. Huberta. V obci Heřmanice stojí kaple Sv. Jana Nepomuckého.

Znak obce tvoří zlatý štít s černou lilií mezi dvěma modrými přivrácenými sekerami. Ty vyjadřují dvě rovnoprávné historické částí dnešních Heřmanic u Oder.

Sekera symbolizuje ochranu, moc a důstojnost, posiluje charakter, šlechetnost a  spravedlnost. Někdy se používají jako znak proto, že napřed se musel vykácet sekerou les, aby si zde lidé mohli vybudovat obydlí a svá pole.

Tradiční mariánský atribut - lilie - je zase stylizovaným odkazem na mariánskou symboliku staré pečeti Vésky a současně na mariánské zasvěcení farního kostela Navštívení Panny Marie z roku 1792. Lilie je symbolem nevinnosti, ušlechtilého smýšlení a panenské čistoty. Vždy byla znamením dobrým, spojovaným se sluncem a mírem.

Zdroj: www.hermaniceuoder.cz

V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.V Heřmanicích u Oder jsou pěkná a zajímavá místa.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zajímavost

Válečné hroby jsou nedílnou součástí obce. Na jejím území se nalézají hned dvě pietní místa věnovaná rodákům z Heřmanic, Vésky a Kamenky padlým v 1. a 2. světové válce. V obci to cítí tak, že zájmem a péčí o válečné hroby se podílí všichni na tom, že válečné hroby jako součást naší historie budou nadále budit pozornost a ponesou odkaz pro naše budoucí generace. Obě místa se nacházejí na hřbitově ve Vésce.

Goethův kámen.Goethův kámen.Zdroj: archiv obce

Tip na výlet

Klenot obce: Goethův kámen
20 km severozápadně od Nového Jičína

Goethův kámen byl slavnostně umístěn a vysvěcen na návsi ve Vésce. Stojí vedle památného stromu – buku, který byl slavnostně zasvěcen papeži Janu Pavlu II. v roce 2011. Za pamětní kámen byl vysazen malý doubek, který kámen časem přeroste. Pamětní kámen byl nalezen odhozený v sousední vsi Kamenka. Občané z Německa (Spolek Alte Heimat) požádali Obecní zastupitelstvo v Heřmanicích u Oder o umístění kamene do Vésky. Kámen zrestauroval David Velík z Jerlochovic a veškeré náklady spojené s tímto uhradil již zmíněný Spolek Alte Heimat z Německa. Dne 10. listopadu 2013 byl Goethův kámen slavnostně vysvěcen za přítomnosti místního faráře Oldřicha Mášy a opata Lukáše Evžena Martince z Augustinského kláštera na Starém Brně.