Zatímco na náměstí za účasti desítek studentů novojičínského gymnázia ve čtvrtek 30. června vrcholil Juniáles, novojičínská obdoba Majálesu, ve vestibulu radnice se právě konala vernisáž výstavy Gymnázium Nový Jičín: Hrdinové a oběti 2. světové války. Na jednácti panelech její autoři Petr Horák, učitel gymnázia, a Martin Vitko, zástupce vedoucího okresního archivu v Novém Jičíně, připomínají osudy lidí, ať už absolventů či pracovníků novojičínského gymnázia za 2. světové války i po ní.

Na zahradě školky v Kamence u Oder je od pondělka 27. června 2022 funkční chlebová pec.
V chlebové peci ve školce v Kamence upekli první voňavé chleby

V úvodu dal Petr Horák, jenž akci také moderoval, slovo Marcele Petrželové, která stála v čele školy od roku 1990 do roku 2002. Emeritní ředitelka gymnázia uvedla, že po nástupu německého nacismu bylo gymnázium zrušeno a studenti a pedagogové ho museli opustit. „Život pedagogů a studentů se na několik roků zásadně změnil a o osudech některých postižených se dovídáme právě na této výstavě. Děkuji za ni autorům. Jejich zásluhou se nezapomíná na ty, kteří mohli být zapomenuti, protože ne všichni bojovali za naši svobodu na správné straně, jak se nám to snažila vštípit komunistická propaganda,“ řekla mimo jiné Marcela Petrželová.

Pro Deník také uvedla, že na gymnáziu učila od roku 1965. „Po osmadevadesátém roce bylo potřeba, aby byl někdo ředitelem, tak mi řekli, ať to na chvíli vezmu, no, a dělala jsem to nakonec déle než dvanáct let,“ dodala Marcela Petrželová s tím, že na gymnázium vzpomíná s velkou láskou „Kdybych je neměla ráda, tak bych tady nebyla,“ podotkla.

Jízda z Pusteven se nemusí vyplatit.
Jízda z Pusteven se koloběžkářům nevyplatila. Skončili v nemocnici

Vernisáž výstavy zpestřil pěvecký soubor Sextet+, v němž působí současní a bývalí studenti gymnázia pod vedením gymnaziálního učitele Karla Dostála. Po jednom z vystoupení souboru vzpomínal na své studium Leo Žídek, někdejší student, jenž měl maturovat v roce 1951, ale pro jeho protikomunistické postoje nebyl připuštěn k maturitě. Leo Žídek připomněl generálmajora (in memoriam) Jaroslava Hlaďa, bývalého absolventa gymnázia, Františka Gregora, bývalého ředitele školy, a další jména, která je možno číst na výstavních panelech.

„Byli to pozdější domácí ilegální pracovníci, vojáci zahraničních armád i piloti britského královského letectva na západní i východní frontě - ti všichni slouží této škole ke cti. Díky těmto mužům byli nacisté v roce 1945 poraženi, ale během krátké doby nastoupila v naší vlasti nová, tentokrát rudá totalita. Poznali to tři z lidí na vystavených portrétech,“ vyprávěl Leo Žídek a upřesnil, že zahraniční letec Antonín Hruška, raději v roce 1948 uprchl před komunisty zpět do Anglie, lékař Jan Brod emigroval po sovětské okupaci v roce 1968 na západ, a mnohem hůř dopadl Josef Strnadel, kterého komunistický režim jako třídního nepřítele věznil od roku 1948 do roku 1952 na Mírově.

Silnice mezi restauracemi U Bačů a Siberie ve Frenštátě pod Radhoštěm, květen 2022.
Boj trval třicet let! A bezpečný chodník mezi restauracemi ve Frenštátě asi bude

„K svobodomyslným občanům patřili koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let i studenti novojičínského gymnázia. Pět z nich bylo dočasně vyloučeno za letáky, které pravdivě informovaly o postoji prezidenta Edvarda Beneše v době komunistického puče v roce 1948. Jeden student byl několik měsíců ve vazbě a nesměl maturovat. Moje spolužačka byla vyloučena a souzena za vystoupení proti kultu Stalina,“ nastínil Leo Žídek, jenž od roku 1952 strávil osm let ve vězení jako velezrádce.

Krátký proslov s poděkováním pro Petra Horáka měl také současný ředitel novojičínského gymnázia Zbyněk Kubičík, poté zahájily výstavu přestřižením pásky manželka generálmajora Jaroslava Hlaďa Božena Hlaďová a Jana Sedláčková, vnučka Františka Gregora, které společně přestřihly pásku. (Příběhy Boženy Hlaďové a Leo Žídka redakce chystá v samostatném textu).