Ostravsko-opavská operace, stopy války ve Fulneku, takový název nese výstava, jejíž vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek 19. března.

Trestanecký mundůr z lágru, česká i německá uniforma, pušky, kulomet, vyznamenání i bunkry, to vše lze vidět na nové výstavě v kostele svatého Josefa ve Fulneku.

„Vážím si toho, že všichni spoluorganizátoři pochopili význam sedmdesátého výročí konce druhé světové války," zmínila se Sylva Dvořáčková, ředitelka Muzea Novojičínska.

Krátce poté vyzvala přítomné k minutě ticha, kterou uctili padlé a umučené ve válečných konfliktech.

Na její slova navázala starostka Fulneku Radka Krištofová.

„Domnívám se, že je důležité připomínat si historii, a tu válečnou obzvlášť," uvedla Radka Krištofová a připomněla, že Fulnek byl osvobozený 4. května 1945.

„Město bylo rozbito a z mnohých domů zůstaly jen obvodové zdi. Tím, kdo se zasloužil o obnovení Fulneku, byl tehdejší předseda národního výboru, pan Kadlčík, a jeho spolupracovníci," doplnila Radka Krištofová.

Autor výstavy Eduard Piterka přiblížil rozložení výstavy, jež mapuje předválečné období Fulneku, jeho obsazení Němci, osvobození i vyhnání německých obyvatel v roce 1946.

„Tento odsun se neobešel bez mučení a lynčování několika německých obyvatel. Fotografie posledního transportu vytvořil Páter Wolfram z Kapucínského kláštera," sdělil Eduard Piterka.

Trestanecký mundůr z lágru, česká i německá uniforma, pušky, kulomet, vyznamenání i bunkry, to vše lze vidět na nové výstavě v kostele svatého Josefa ve Fulneku.

Moderátor vernisáže Josef Kubový připomněl, že Muzeum Novojičínska, ve spolupráci se Svazem legionářů a bojovníků za svobodu a dalšími organizátory, uspořádalo už šest výstav, z toho tři byly ve Fulneku.

Na závěr vernisáže nechal pokřtít knihu „Bojovali, abychom žili", kterou sestavil společně s Josefem Pavlíčkem.

„Tato knížka obsahuje celou část okupace Fulneku, osídlení zámku a také poválečné budování města Komenského. Některé materiály již vyšly například ve zpravodaji Fulneku, ale tady je to poprvé jako ucelená část. Knížka má připomenout lid, kteří bojovali za to, abychom my dneska žili," uzavřel Josef Kubový.