Kraj podpořil výuku francouzštiny

Novojičínské gymnázium se zapojí i do projektu podporovaného francouzským velvyslanectvím v České republice. Francouzská strana „na oplátku“ nabízí materiální apersonální podporu ispolupráci při zajišťování výměnných pobytů žáků. Do programu budou formou stáží zapojeni rovněž pedagogové školy, kteří budou vyučovat některé předměty ve francouzštině. Tím by se měla zkvalitnit výuka tohoto jazyka i motivace žáků.

K zapojení do projektu rozšířené výuky francouzského jazyka na šest let studia se gymnázium rozhodlo z více důvodů. Prvním impulzem byla nabídka Francouzského velvyslanectví v Praze podporovaná krajem. „Měli jsme příležitost se o nabídce dovědět více přímo od paní Marie-Christine Thiébaut, která je koordinátorkou pro jazykovou a vzdělávací spolupráci francouzského velvyslanectví. Právě tato žena byla v říjnu přítomna podpisu partnerské smlouvy Nového Jičína a francouzského Epinalu. Naše gymnázium při této příležitosti navázalo spolupráci slyceem vEpinalu,“ uvedla Jitka Hanzelková, zástupkyně statutárního orgánu gymnázia.

„Součástí rozšířené výuky francouzštiny je i výuka dalšího předmětu ve francouzském jazyce, o jejíž akreditaci jsme ministerstvo školství požádali ve čtvrtek 29. listopadu. Součástí této žádosti je i kladné stanovisko zřizovatele školy, tedy kraje, a školské rady,“ doplnila Hanzelková. Projekt počítá se zvýšením hodinové dotace pro výuku francouzského jazyka vprvních třech letech studia na pět hodin týdně. Vdalších třech letech bude francouzština na škole k dispozici tři hodiny týdně. „Ve francouzském jazyce se budou studenti učit zeměpis, popřípadě dějepis, a to dvě hodiny týdně. Jednu hodinu týdně pak bude francouzština vyučována i včeském jazyce,“ vysvětlila Hanzelková s tím, že místní gymnázium umožňuje výuku francouzštiny již řadu let kvalifikovanými vyučujícími i jedním rodilým mluvčím.

Studenti gymnázia se tak dočkají možnosti složit mezinárodně uznávanou zkoušku DELF B2, která absolventům otevírá možnost studia a práce vzahraničí, rozšiřuje možnosti profesní orientace a zvyšuje jejich konkurenceschopnost na trhu práce.

„Zájem o studium francouzského jazyka má na naší škole již několik let vzrůstající tendenci, bohužel, většinou na úkor německého jazyka. Náš projekt je tedy vsouladu s poptávkou budoucích žáků a jejich rodičů. Ti si uvědomují, že jen sangličtinou jejich potomci ve světě již nevystačí,“ dodala Hanzelková. Novojičínské gymnázium nabízí, kromě angličtiny a francouzštiny, i výuku němčiny, ruštiny a letos nově i španělštiny

 

Beruška vyučuje angličtinu patnáct let

NOVÝ JIČÍN – Téměř patnáct let nabízí třikrát týdně výuku anglického jazyka předškolákům soukromá mateřská škola Beruška v Novém Jičíně. Věkově výuku angličtiny ve školce neomezují, přesto je podle učitelek vhodnější pro předškoláky.

K zavedení angličtiny Beruška přistoupila na základě velkého zájmu rodičů. „Děti se seznamují s anglickým jazykem formou hry, různých pohybových a jinýchtanečníchaktivit, básniček, písniček a také kreslením,“ uvedlaučitelka Dana Machalcová, která je absolventkou tak zvané barevné angličtiny v Ostravě, Colorful english, pro děti od 3 let

„Výuka v Berušce probíhá zhruba tři čtvrtě hodiny třikrát do týdne. Dáváme přednost předškolním dětem i proto, že dítě musí mít správnou výslovnost češtiny a musí mít ukončen základní řečový vývoj,“ doplnila ředitelka mateřské školy Hana Skočková s tím, že učit se angličtinu mohou i tříleté ratolesti.

To, že děti angličtinu děti v mateřské škole zvládají, každoročně dokazují i svým rodičům. „Za snahu si děti odnášejí upomínkový list a dárkovou drobnost,“ prozradila Skočková, která schvaluje i dnešní návaznost pokračování výuky angličtiny v prvních třídách základních škol. „V minulosti rodiče děti přihlašovali do různých kurzů. Na základní škole Komenského 68 byla výuka cizího jazyka od první chvíle s námi,“ dodala ředitelka školky.

I když se v odborných časopisech objevuje polemika o výuce cizích jazyků v mateřských školách, Beruška má jasno. „Hravá forma výuky angličtiny dětem vůbec nevadí a velmi je baví. A navíc již několik let k nám do školky každoročně dochází jedno či dvě děti ze zahraničí, kteří se přistěhovali do Nového Jičína. Ty angličtinu ovládají a je úžasné pozorovat, jak se děti učí navzájem. Dospělého pro komunikaci v podstatě vůbec nepotřebují,“uzavřela Skočková.

 

 

Na Hájově se učí angličtinu caparti

PŘÍBOR-HÁJOV – Štikou vrybníce mateřských školek je od srpna soukromá mateřinka vPříboře-Hájově. Ta jako jedna zmála učí děti, co neumí ani pořádně česky, angličtinu.

Školka rodičům garantuje minimálně 200 až 250 slov a větných spojení. „Děti kcizímu jazyku vtomto věku přistupují naprosto skvěle. Baví je to, což je nejdůležitější,“ pochválila caparty ve věku od 3 do 6 let ředitelka školky Iveta Šrubařová. Podle ní „probíhá“ výuka formou her, zpívání písniček a zábavy. „Nelze ale, aby došel lektor jednou týdně, děti se musí učit průběžně po celý den. Pak jsou schopny se třeba během jednoho týdne naučit části lidského těla a bez problémů je vyjmenovat,“ naznačila, jaké pokroky děti dělají a pokračovala: „Umět anglicky, nebo jiný světový jazyk, patří dnes myslím kvšeobecné vzdělanosti.“

Na co Šrubařová upozornila bylo to, že děti se nesmí učit něco špatně. „Jak získají špatný návyk, je zle. Proto je nemůže učit cizímu jazyku kde kdo.“ Tím ředitelka hájovské školky částečně vysvětlila, proč se cizí jazyky neučí běžně ve školkách zřízenými obcemi či městy. „Ne že by to ty školky učit nechtěly, ale prostě na to nemají pedagogy,“ dodala Šrubařová.

 

Masarykovo gymnázium bylo první v regionu

PŘÍBOR – První školou vregionu, která vyučovala nějaký předmět vcizím jazyce, bylo Masarykovo gymnázium vPříboře. Vtomto školním roce ale výuka pro nezájem studentů není.

„Je to tak dva, tři roky, vzešlo to tehdy od studentů,“ vysvětlil ředitel gymnázia Jiří Maťa stím, že zájem naučit se jeden zpředmětů vcizím jazyce se mění. „Tehdy jsme tu ekonomiku zařadili mezi volitelné předměty, letos ale zájem nebyl, a tak ji neučíme,“ dodal. Podle ředitele jediné příborské střední školy nesmí být ve skupině, která se učí zvládnout látku vcizím jazyce, studentů moc. „Ideální je tak deset až dvanáct lidí,“ naznačil.

Aby se mohli studenti učit běžný předmět vangličtině, němčině nebo jiném světovém jazyku, je potřeba dvě věci. „Ochota studentů učit se a umění komunikovat vtom daném cizím jazyce. Pokud totiž nezvládnou běžnou komunikaci, nemohou zvládnout učivo,“ upozornil Maťa. Druhou podmínkou je kvalitní pedagog, který zvládne cizí jazyk i daný předmět. „Pokud takový člověk existuje, pak je pro něho finanční ohodnocení ve školství mizerné a „uteče“ jinam, kde mu jeho kvalifikaci a odbornost dokáží zaplatit,“ poukázal ředitel.

 

 

Někde se cizí jazyk vyučuje už vprvní třídě

NOVOJIČÍNSKO – Svýukou cizího jazyka na základních školách se začíná většinou od třetí třídy. Některé školy však začínají i dříve nebo nabízejí zájmové kroužky, ve kterých se děti mohou sangličtinou seznamovat.

Na Novojičínsku jsou však i školy, kde už se výuka cizího jazyka zahajuje snástupem do školy. „Vyučujeme ji motivační nenásilnou formou. Například písničkami vangličtině a podobně,“ poukázal Josef Hladný, ředitel Základní školy na Komenského ulici vOdrách. Podle něj bylo hlavním důvodem posunutí výuky od první třídy kroužek angličtiny vmateřské školce. „Obrátili se na nás sdotazem, zda bychom sní mohli začít již dříve, aby výuka nebyla přerušena,“ dodal Hladký.

Od letošního roku začali sangličtinou vprvním ročníku také na Základní škole Alšova vKopřivnici. „Děti se učí hravým způsobem na základě her, poznávání obrázků a podobně. Jde tedy spíš o seznamování sangličtinou, aby ji děti vtřetím ročníku zvládaly,“ podotkl ředitel školy Milan Chaloupka. Zábavnou forma je důležitá i podle Ladislava Pospěcha ředitele Základní školy na Jubilejní ulici vNovém Jičíně, kde se vyučuje rovněž od první třídy.

Některé školy cizí jazyk jako povinný předmět vprvních a druhých třídách nezavádějí, řeší je ale formou zájmového kroužku. „Někdy mají děti už ve druhém ročníku kroužek angličtiny, záleží na poptávce rodičů,“ nastínila ředitelka Základní školy na Jičínské ulici vPříboře Milada Maščuchová. O tom, že by zavedli výuku angličtiny již dříve, uvažuje, ale velkým problémem jsou prý kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci. „Absolventi si hledají práci jinde, takže je to problém,“ dodala. Podobný názor má i ředitel Základní školy T. G. Masaryka vJistebníku Jaromír Sládeček. „Je to především otázka peněz a kvalifikovaných pracovníků,“ poukázal. Na odborníka na angličtinu, který je momentálně na mateřské dovolené zase čekají vZákladní škole vSuchdole nad Odrou. „Chtěli bychom začít dříve. Sám jsem tomu nakloněn, protože mám i vnučku, která se učila už ve školce cizí jazyk,“ podotkl ředitel školy Miroslav Najmon.

Základní škola vLichnově sice vyučuje cizí jazyk až od třetí třídy, ale připravují angličtinu také pro mateřskou školu. „Pro zájemce bychom ji zahájili od prosince,“ řekla ředitelka školy Alena Dobečková. O zavedení angličtiny jako povinného předmětudříve než ve třetí třídě ale neuvažuje. To potvrzuje i ředitelka Základní školy vTiché Ilona Hrdá. „Neuvažujeme o tom. Ale v mateřské školce mají kroužek angličtiny i první a druhá třída ji má jako zájmový kroužek,“ uzavřela.

„Problémy registrujeme,“ říká kvýuce cizích jazyků u dětí Jiří Novák

Výuku cizího jazyku u dítěte vranném věku by si měl pečlivě zvážit hlavně rodič. Na případné problémy, které mohou nastat, upozorňuje Jiří Novák, ředitel pedagogicko-psychologické poradny vNovém Jičíně.

Existují z hlediska pedagogicko psychologické poradny rizika čiproblémy v současné výuce cizích jazyků, na které by bylo vhodné upozornit?

„Ano, zaregistrovali jsme v uplynulých letech jeden opakující se problém ve vztahu k výuce cizích jazyků.Tím je nábor dětí do speciálních jazykových tříd s rozšířenou výukou jazyků - většinou se jedná o třídy, do kterých jsou vhodnížáci vybíráni školou. Tyto třídy mají následně pro cizí jazykvětší hodinovou dotaci a obvykle je výuka v nich náročnější, než v běžné třídě ZŠ.“

Včem je problém?

„Poměrně vážným problémem může být, a setkáváme se s ním opakovaně, že při zařazování dítěte do této jazykové třídy škola a rodiče, řekněme, přehlédnou u dítěte projevy některé ze specifických poruch učení, jako jsou například dyslexie, dysortografie či jiné poruchy. Tento problém se pak řeší až následně a vzniká velmi problematická a paradoxní situace, kdy dítě na jedné straně chodí do třídy se zvýšenými jazykovými nároky a na druhou stranu rodiče a škola žádají od nás doporučení k nějakému jeho zohledňování v této oblasti.“

Jak se to projevuje na dítěti?

„Dítě samo bývá často zvýšenými nároky nazvládání cizího jazyka vzhledem ke svým vrozeným obtížím neúměrně stresováno a neurotizováno.“

Má dítě vjazykové třídě zůstat?

„Zpětné zařazování do takzvané nejazykové třídy bývá rovněž problematické, a toz hlediska nevhodnosti častého střídání třídních kolektivů.“

Jak se dá případným potížím vyhnout?

„Upozorňujeme rodiče i školy na zmíněný problém a žádáme, aby pozorněji vnímali případné i lehčí obtíže dítěte se zvládáním českého jazyka - tedy čtení a psaní v první a druhé třídě. Pokud se takové obtíže objeví, pak je vysoce žádoucípřijít se před případným zařazením dítěte do nějaké jazykově náročnější formy výuky poradit k nám do pedagogicko-psychlogické poradny.“