Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Využívat obilí jako palivo? Je to nesmysl, shodují se většinou zemědělci

Nový Jičín - Omezit dodávky své produkce potravinářům a zaměřit se na plodiny, které se využívají při výrobě biopaliv? Zemědělci říkají, že do takových experimentů se pouštět moc nechtějí.

29.4.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Archiv

Biopaliva (bionafta a bioetanol) začínají nahrazovat klasické pohonné hmoty. Snižují totiž emise až o čtyřicet procent. Jsou ale dražší a náročnější na výrobu, a zároveň zabírají půdu. Kritici se shodují, že právě biopaliva mohou za nedávné výrazné zdražování potravin. Podle nich se zvětšuje podíl sklizených plodin určených pro výrobu biopaliv. Jde především o řepku olejku, z níž se vyrábí bionafta, a dále o kukuřici, cukrovou třtinu a další suroviny pro bioetanol.

Zemědělci s tím však nesouhlasí. „V Česku ani v unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,“ shodují se. Zemědělské obchodní družstvo Poruba je prvovýrobcem cukrovky, na polích má také obiloviny, řepku, kukuřici. „O tom, že bychom se pustili do pěstování plodin, které by se posléze zpracovávaly na biopalivo, rozhodně neuvažujeme. Jako zemědělcům je nám proti srsti myšlenka, že obilí se bude dávat do kotlů místo uhlí. Spíše se divím tomu, že se nadbytek zemědělské produkce třeba spíše nevyváží do rozvojových zemí. Navíc zkušenosti ze zemí, kde už biopaliva využívají více, dokazují, že při jeho používání uniká do ovzduší více škodlivin než z dosud užívaných paliv,“ uvedl Břetislav Paláček ze Zemědělského obchodního družstva Poruba. Podle něj už v minulosti nastal případ, kdy porubští zemědělci vyprodukovali více cukrovky, než umožňovaly kvóty. „Ten nadbytek cukrovky jsme prodali na biopalivo. Moc se nám to ale nevyplatilo, výkupní ceny byly velmi nízké,“ dodal Břetislav Paláček.

Agronom zemědělské společnosti BeskydAgro Palkovice na Frýdecko-Místecku Vladimír Koza uvedl, že v zemědělství není tak jednoduché změnit skladbu plodin, které se na pole dávají. „Zůstáváme u tradičních plodin, které máme na pozemcích už dlouhá léta. Hlavně to je obilí, řepka, kukuřice, travní porosty. V předchozích letech jsme zkoušeli krmný šťovík. Také patřil mezi plodiny, které měly mít budoucnost. Po několika letech jsme s ním ale skončili. Ani zdaleka to nesplňovalo ta očekávání, která předpovídali odborníci,“ uvedl agronom palkovické společnosti. Podle Kozy je navíc zemědělství obor, kde je producent hodně závislý na dalším zpracovateli či obchodníkovi.

„V zemědělství platí, že peníze, které jeden rok do podnikání vložíte, se nevrátí hned po sezoně, ale často až po roce či delší době. Navíc je tam hodně faktorů, které mohou takové investice ohrozit. Ať už je to vliv počasí nebo škůdců a další faktory. Kdo se živí zemědělstvím, dobře ví, že nemůže dělat zbrklé kroky. Měnit skladbu plodin z roku na rok je nemožné. Pole se musí připravit na nové plodiny,“ dodal agronom.
Navíc v BeskydAgru mají nejen rostlinnou, ale i živočišnou výrobu. Nemalou část úrody z polí tak využijí v rámci svého podniku.

Autor: Břetislav Lapisz

Místo události:
29.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Babí léto v Ostravě, 18. říjen 2017. Ilustrační foto.
18

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

PETŘVALDŠTÍ fotbalisté (v bílém) prohráli venku podruhé v řadě.

I. B třída, sk. B: Petřvald padl ve Strahovicích. Čelo se vzdaluje

Souhrn I. B třídy, sk. D: V Tiché se po emotivním závěru body dělily

Fulnecká mašina neklopýtla ani při derby v Odrách, kde se však výhra 4:2 nerodila lehce. Důležitý body uhrál Starý Jičín, který doma přetlačil Kopřivnici 3:2.  

Představujeme prvňáčky ze Základní školy Komenského 68, Nový Jičín

Deník přináší další díl seriálu Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím představujeme tabla jednotlivých prvních tříd základních škol Novojičínska, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku. 

Vojáci opětovali palbu. Aktivní zálohy střežily a bránily důležité objekty

/FOTOGALERIE/ Militantní skupiny vysazené v kraji s cílem škodit zajišťovali a v případě přepadení nebo léček palbou ničili záložáci spadající pod Krajské vojenské velitelství Ostrava. I to měli v náplni cvičení Safeguard 2017.

Čáp Václav zatím doletěl do Turecka. Kde přezimuje?

Potomek nelétavého páru čápu černých ze Záchranné stanice v Bartošovicích byl vypuštěn na konci srpna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení