Informace o tom, že by město mohlo mít expozici věnovanou slavné rodačce a čestné občance Petře Kvitové, zazněla na posledním zasedání fulneckých zastupitelů.

„Když jsem chtěla navrhnout, co by se dalo zrealizovat v Knurrově domě, tak jsem trochu počítala s tím, že by tam mohla být expozice věnovaná Petře Kvitové," nastínila starostka Fulneku Radka Krištofová. Nato uvedla, že nedostala na toto téma od Jiřího Kvity, jenž je zastupitelem Fulneku, žádnou informaci, proto se ptá přímo na zasedání.

„Tento objekt bude město využívat a v původním plánu to bylo. Jedná se o to, že pokud bychom požádali o dotace právě na expozici Petry Kvitové, tak jestli nám nějaké exponáty budou zapůjčeny," pokračovala Radka Krištofová.

Jiří Kvita řekl, že zatím tuto záležitost s dcerou Petrou neprojednával. „Nechal jsem si to ověřit některé věci mají obrovskou hodnotu. Myslím si, že by tam muselo být moc dobré bezpečnostní zařízení. A nevěřím tomu, že by to mohlo nějak existovat," poznamenal Jiří Kvita.

Jde o bezpečí exponátů

Vzápětí dodal, že něco jiného byla několikadenní výstava exponátů od Petry Kvitové ve fulneckém kostele svatého Josefa, kdy byla informována policie, která tam hlídkovala, a bylo tam i další zabezpečení.

„Ta výstava určitě splnila svůj účel, ale myslím si, že nějaká expozice aby to tam bylo půl roku , to asi nemůže existovat," dodal Jiří Kvita.

Starostka jej požádala, jestli by si ještě věc rozmyslel a vše s dcerou Petrou probral.

„Ani jsem nedoufala, že byste zapůjčili například vzácné wimbledonské talíře, ale nějaké jiné exponáty, třeba ty, které nemají takovou hodnotu, například z dětství vaší dcery. Počítáme s tím, že pokud něco poskytnete, byla by ta místnost řádně zabezpečená," ubezpečila Jiřího Kvitu fulnecká starostka.

Na to Jiří Kvita reagoval tím, že některé věci by se vystavit daly.

„Určitě by nebyl problém vystavit dres nebo reprezentační dres, nějaké boty, rakety, nebo něco takového. Ale nějaké cennější věci, to asi ne," uvedl.

Knurrův palác, který stojí v rohu fulneckého náměstí vedle Památníku J. A. Komenského, patří k nejhonosnějším domům ve městě. Jeho vznik se datuje do 18. století, kdy ho nechala postavit rodina Knurrova, jež měla ve Fulneku významnou soukenickou manufakturu. Kdysi budova fungovala také jako soud a ještě před několika lety tam byl internátní dětský domov.

Po jeho přestěhování do areálu Lorety u kapucínského kláštera objekt Knurrova domu převzalo bezplatně město od Moravskoslezského kraje. Kompletní rekonstrukce objektu si vyžádá několik desítek milionů korun. Město počítá, že by v Knurrově domě v budoucnu mohlo být muzeum, knihovna, klubovny a další veřejně přístupné prostory.