Do naší vlasti vnikla před pětapadesáti lety vojska takzvaných spřátelených armád, na území Novojičínska vtrhli sovětští vojáci (v tehdejší sovětské armádě působili nejen Rusové, ale také třeba Uzbeci, Kazaši, Arméni i Ukrajinci – pozn. red.) v noci.

Člen vládní komise historiků Josef Filipík, jenž kdysi pro novojičínský týdeník Region srpnové události zmapoval, uvedl, že tehdejší situace by se směle dala přirovnat k válečné události.

Javorový vrch a tamní lanovka. Ilustrační snímky.
Lidé zůstali uvězněni na lanovce v Beskydech. Dráty vedení zasáhl paraglidista

Zatímco většina obyvatel nic netušila, členové státní bezpečnosti v Novém Jičíně byli podle pozdějších svědectví v pohotovosti již 20. srpna od 23.30 hodin. Krátce po půlnoci se v Novém Jičíně sešlo předsednictvo Okresního výboru KSČ (OV KSČ) k zasedání. Zápisy se podle Josefa Filipíka z nepřetržitých jednání nepořizovaly.

Z dochovaného materiálu podle Josefa Filipíka vyplývá, že těsně po vstupu okupantů navázali pracovníci Stb v Novém Jičíně kontakt s orgány sovětské kontrarozvědky.

„Spolehliví komunisté, kteří v Ostravě v srpnu naváděli sovětské tanky při obsazování krajského a městských úřadů očekávali obsazení všech sdělovacích prostředků. Bez názorové jednoty dlouho jednali Veřejnou bezpečností o společné rezoluci. V té samé době mošnovské vojenské útvary a frenštátští dělostřelci byli ochotni ozbrojeně vystoupit proti okupaci,“ uvedl Josef Filipík s tím, že spolehliví komunisté pak kolportovali okupační tiskovinu Zprávy nebo projevy Vasila Bilaka (spoluautor takzvaného Zvacího dopisu, na jehož základě začala invaze zahraničních vojsk do Československa – pozn. red.) a Aloise Indry.

Letiště padlo nad ránem

Ještě za tmy se okupantům podařilo ovládnout mošnovské letiště, ve 3 hodiny ráno probudil rachot tanků obyvatele Bílovce, o půl hodiny později projela první okupační kolona Příborem. V půl sedmé ráno už dokonce byli první sovětští důstojníci na příborské radnici.

Zásah Policie ČR proti fotbalovým chuligánům u Jistebníku 16. 8. 2023.
U Jistebníku se chtěli porvat chuligáni Legie Varšava a Lechu Poznaň

V Novém Jičíně dopoledne zaznělo z městského rozhlasu stanovisko rady města, poté stanovisko OV KSČ a provolání rady okresního národního výboru. „Dopoledne se objevily první občanské snahy zabránit průjezdům vojenských vozidel. Začaly se tvořit fronty u obchodů, část zaměstnanců odešla z továren kvůli zásobování a regulačním opatřením. V poledne zazněl symbolický protest zvonů a sirén,“ pokračoval Josef Filipík.

Sovětští vojáci mezitím pokračovali v okupaci dalších území. Zhruba tři hodiny po poledni branou číslo 1 do Tatry Kopřivnice vjela malá skupina sovětských vojáků a obsadila stanoviště Lidových milicí (LM) . Podobně bylo na nějakou dobu okupováno stanoviště LM ve Vagónce Studénka, milicionáři MEZu Frenštát byli připraveni nevpustit nikoho.

Kolaborace s okupanty

Drahomír Strnadel, bývalý starosta Trojanovic a dosavadní předseda Matice Radhošťské při padesátém výročí srpnové okupace pro Deník uvedl, že 21. srpna právě kosil louku nad chalupou.

„Mohlo být tak půl páté ráno. Okolo šla sousedka, paní Drahomíra Kocianová a říkala: Rusi nás obsazují. Na to jsem jí řekl, že to není možné a ona mi říká: Běž domů a poslechni si rádio. Řekl jsem si, že jestli je to tak, tak na tom stejně nic nezměním. Tak jsem dokosil a šel jsem domů. Manželka měla zapnutou televizi, ve které mluvil spisovatel Jan Procházka. Říkal Leonid Brežněv, Vladislav Gomulka, Walter Ulbricht, Janosz Kádar, to jsou ti novodobí křižáci (jmenovaní byly vrcholnými představiteli zemí, která vyslala do Československa vojska – pozn. red.). Tu větu si pamatuji doteď,“ vzpomínal Drahomír Strnadel.

Promítání filmu Onemanshow - The Movie v Novém Jičíně ve čtvrtek 17. srpna 2023.
Kazmův film na Novojičínsku vyprodal kina, stály se na něj fronty

Bývalý učitel Strnadel zdůraznil, že důsledky okupace byly hodně zlé. „Kolaborace, mnozí těm okupantům doslova olizovali ruce. A neskutečné zklamání z našich politiků. Kapitulovali všichni. Akorát František Kriegel ne. Vždycky říkám, že jsme měli dva odvážné politiky Masaryka a Kriegla – byl to komunista, ale v rozhodujícím okamžiku projevil odvahu. Proč to neudělal Svoboda? Co by mu udělali. Zastřelili by ho?“ ptal se sám sebe Drahomír Strnadel.

Ve Frenštátě byli jednadvacet let

Jeho život je spjatý s Trojanovicemi stejně jako s Frenštátem pod Radhoštěm. Tam sice sovětská armáda dorazila později, až 22. ledna 1969, ale vydržela tam více než dvacet let a přinesla éru zejména morálního, ale také materiálního úpadku.

„Z řeky Lubiny se stala ropná stoka, takže hygienik zakázal provoz městského koupaliště,“ připomněl situaci z roku 1977 bývalý frenštátský starosta Karel Míček při setkání k dvacátému výročí odchodu Sovětské armády z Frenštátu pod Radhoštěm. Podle něj činily tehdejší materiální škody spočítané po odchodu Sovětů odhadem padesát milionů korun. Vlak s naloženými tanky a další vojenskou technikou, který vyrazil 26. února 1990 z frenštátského nádraží směrem na východ, byl vůbec první v Evropě, který odvážel Sověty zpátky domů. Poslední vlak s technikou odjel 13. března a 26. března 1990 opustil Frenštát pod Radhoštěm poslední sovětský voják.