Nadstandardní vztah dvou národností, jež rozdělily historické události. Tak by se dal nejvýstižněji popsat vztah obyvatel Hrabětic, jedné z místních částí obce Jeseník nad Odrou, s Němci, kteří museli před lety svou rodnou vesnici opustit. Před několika lety se kdysi odsunutí starousedlíci začali do svého původního domova vracet.

Setkání původních obyvatel, rodáků, se současnými Hrabětickými patřil uplynulý víkend. Důvod příjezdu vzácné návštěvy byl prostý vysvěcení tamní kaple, jež prošla náročnou rekonstrukcí.

Druhý domov

„Máme s původními obyvateli výborné vztahy a oni na svůj původní domov velmi rádi vzpomínají. Proto když se dozvěděli, že jsme opravili kapli, kterou milují, a chystáme její vysvěcení, okamžitě začali plánovat návštěvu," vysvětlil hlavní organizátor setkání Miroslav Jurčák.

Původní obyvatelé se do Hrabětic vracejí pravidelně, zhruba každé čtyři roky. Ne vždy tomu tak ale bylo. „Odpor vůči Němcům tady po válce samozřejmě byl, i u nás, ale my jsme si k nim postupně našli cestu. Uchvátilo nás, jaký je i po odsunu a všem zlém jejich vztah k rodnému místu a jak dodržují původní tradice," okomentoval situaci Miroslav Jurčák. Jeho slova potvrdili nejen sami obyvatelé, ale také kněz, jenž v pátek 27. září sloužil mši. „Rodáky máme rádi. Rozhodli jsme se jim vyjít vstříc a mši vést i v jejich jazyce," vysvětlil důvod toho, proč zněly při vysvěcení čeština i němčina, jesenický farář Ladislav Stanečka.

Kaple

Opravou kaple, jež byla postavena v letech 1837 až 1838 a prošla náročnou rekonstrukcí, od výměny střechy po sanaci vnitřních prostor, jsou původní i současní obyvatelé nadšení. „Máme krásný svatostánek, přestože jsme tak malincí," okomentovala proměnu kapličky jedna z obyvatelek.

Stejného názoru byly i téměř dvě desítky německých přátel obce. „Kapličku si pamatuji, stejně jako svůj rodný dům. Vždy, když sem přijedu, vím, že jsme doma, ve svém druhém domově," svěřil se se svými pocity jeden z nejstarších původních obyvatel, který většinu svého života prožil v Německu.

On i jeho přátelé se do Hrabětic vracejí pravidelně. „Byl jsem tady celkem šestkrát a pokaždé se ze srdce těším. Jsme vděční za to, že nás vítají s otevřenou náručí. Nechceme nic zpátky, o žádné majetky nám nejde. Chceme jen mít možnost podívat se na místa, kde jsme se narodili a kde žili naši předkové," přiznal další z Němců a jeho přítel myšlenku doplnil: „Hrabětice jsou náš starý domov a naše vztahy s těmito vstřícnými lidmi jsou krásné. Moc si toho vážíme."