Díky vysílači je kopec snadno rozpoznatelný z velké dálky. Budova radiokomunikačního objektu stojí východně od vrcholu Lysé hory v nadmořské výšce 1313 metrů. Její výška je 78 metrů.

Historie stavby sahá do období normalizace. V druhé polovině sedmdesátých let 20. století se začala budovat síť vysílačů druhého programu Československé televize. Tehdejší monopolní provozovatel televizního a rozhlasového vysílání, kterým byla Správa radiokomunikací Praha, rozhodl, že druhý televizní program bude šířen i z beskydské Lysé hory.

Před samotnou výstavbou radiokomunikačního střediska Lysá hora byla na vrchol vybudována příjezdová komunikace s asfaltovým povrchem z Krásné-Papežova v délce 8,7 kilometru. Zároveň byl uložen i přívodní vysokonapěťový kabel pro energetickou přípojku. Stavbu podle projektu pražského architekta Trnky realizoval stavební podnik VOKD Ostrava. Stavební dělníci byli ubytováni v k tomuto účelu zřízené ubytovně Bučina, která byla postavena na místě vyhořelé turistické chaty Slezský hrad.

Lysá hora v létě. Ilustrační foto.

Samotná stavba vysílače byla dokončena na začátku osmdesátých let minulého století. Pravidelné televizní vysílání druhého programu ČST bylo zahájeno 1. března 1980, od roku 1988 byl vysílán z Lysé hory i tehdejší první program Československé televize. Elektronkové vysílače i analogové trasy už ale dávno patří do minulosti.

Dnes je provozovaná technologie, tedy vysílací a telekomunikační, na digitální bázi.

Díky tomu zabírá v budově mnohem méně místa. Majitelem a provozovatelem objektu, který je trvale obsluhován, je akciová společnost České Radiokomunikace. Té patří i účelová komunikace, která vede na vrchol Lysé hory. Určená je k obsluze vysílače, případně ostatních staveb na vrcholu. Proto je na jejím začátku umístěna dopravní značka zákazu vjezdu. Cesta nemá parametry pro běžný automobilový provoz, na vrcholu není žádné parkoviště.

Navíc je zde obrovské riziko střetu vozidel s cyklisty, neboť cesta slouží i jako oblíbená cyklotrasa. Na účelové komunikace v chráněných krajinných oblastech je navíc vjezd zákonem zakázán.

V květnu 2010 byla na vysílači na Lysé hoře instalována nová anténa, která umožnila lepší příjem digitálního signálu. Během jednoho dne odborná firma pomocí teleskopického jeřábu nejprve sundala anténu analogového vysílání a v následujících hodinách pak instalovala antény umožňující vysílání digitální. K výměně antén došlo po třiceti letech od výstavby samotného vysílače. Firma použila pro výměnu jeřáb, jehož více než stometrové rameno unese dvě stě tun. Budova je tvořena třemi navzájem spojenými částmi.

Hlavní část, takzvaný objekt A, je šestipodlažní budova kosočtvercového půdorysu, do jejíž střechy je vetknut anténní nosič s laminátovým nástavcem.

Z jihovýchodu je k hlavní budově připojeno dvoupodlažní energetické křídlo. Poslední částí je podzemní východní křídlo – objekt C, v němž jsou uloženy náhradní zdroje energie – dieselagregáty, které zajišťují napájení objektu v případě výpadku elektrické energie.

V říjnu 2017 bylo digitální televizní vysílání rozšířeno o další, takzvanou přechodovou síť nového standardu DVB-T2. Mimo výše uvedených vysílačů je dnes v objektu značné množství přenosové radioreléové techniky a jiného radiokomunikačního zařízení, pracující převážně již v digitálním režimu, které vlastní různé společnosti. V dubnu 2017 byl objekt vysílače připojen k optické síti. Kabel se skleněnými vlákny byl přiveden z obce Ostravice.