Z historických pramenů je možné vyčíst, že jedním z nejvýznamnějších kašařů v té době byl Josef Hub, jenž bydlel v čísle popisném 69. Ten také, jako jediný, si po první světové válce pořídil žentour tažený koňmi, kterým poháněl mlýn. Všude jinde se všechny práce dělaly ručně, včetně prosévání vyloupané kaše od slupek, které se pak odstraňovaly samostatným větrákem.

Proč tento výlet do historie? Protože mlýn, nebo spíš mlýnek, u Hubů v Hostašovicích ještě stále existuje, dokonce se v něm zpracovává pohanka tak jako kdysi a k vidění tam je i původní technologie.

Hostašovice jsou klidná obec s několika zajímavými místy. Například bodem, kde se rozděluje hlavní evropské rozvodí.
Vítejte v Hostašovicích. O masopustu tam mají svou Uličku smrti

O existenci pohankového mlýna jsem se dozvěděl náhodou, když se mě při mé návštěvě obce starosta Hostašovic Zdeněk Kelnar zeptal, zda o něm vím. Nevěděl jsem, tak jsem přijal starostovu nabídku, že se na místo podíváme.

U domu číslo 69 zvenčí nic nenapovídá tomu, že by zde byl nějaký pohankový mlýn. „Dobrý den, paní Hubová, můžete nám na chvíli otevřít mlýn,“ volá Zdeněk Kelnar na ženu, která právě pracuje v zahradě u vedlejšího stavení.

Starosta Hostašovic Zdeněk Kelnar.
Starosta Hostašovic Zdeněk Kelnar: Hlavně, aby krásné chvilky přebily ty špatné

Paní přikývne a po chvíli s ní kráčíme k vratům stavení, které vypadá jako menší stodola. Vcházíme dovnitř, je tady jeden větší stroj, kousek od něj síto, nějaký fukar a další zařízení. „Je tam něco vylepšené. Kdysi se to muselo zahřívat, ale když dovezli tu petkusku, tak to bylo lepší. Ta to čistí sama,“ říká paní Hubová, od níž se nedozvím její křestní jméno a když zvednu fotoaparát, důrazně mi řekne, že ji nemám fotit.

Tak fotím přístroj, který má název Petkus – Selektra a starý stroj na třídění pohanky podle velikosti. Paní Hubová vysvětluje, že jak se se síty pohybuje, propadají jimi zrna. „To síto ještě dělal praděda. Švagrová, když se tady byla minule podívat, říkala, že to dělali všechno ručně,“ poznamenává paní Hubová a dodává, že později se něco předělalo na elektrický proud, což některou práci usnadnilo.

V Hostašovicích je ještě stále funkční pohankový mlýn.V Hostašovicích je ještě stále funkční pohankový mlýn.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

„Pec, která tady stojí, se už dneska nepoužívá. Byla k zahřívání. Švagr věděl, jak topit, aby to nespálil. Když se to zahřálo, tak ta pohanka šla dobře loupat, ale zase to nebylo ono,“ naznačuje paní Hubová a starosta ji doplňuje, že zahřátím pohanka ztratila některé cenné vlastnosti.Vypadá to téměř, jako by se tady zastavil čas, mlýn je ale pořád funkční, i když se v něm pohanka nemele, ale jen loupe a dočišťuje.

„Vždycky sem někdo něco doveze a tady se to loupe. V dubnu tady měli někoho z Rožnova pod Radhoštěm, co sem něco dovezl, teď asi něco přivezou z Kozlovic,“ říká paní Hubová a dodává, že zpracovávat ve velkém pohanku způsobem, jakým se to dělalo kdysi, by dnes už nikdo nevydržel. „Tady to taky už nikdo nechce dělat,“ uzavírá žena, když nás doprovází před dům. Nedaleko něj stojí tabule, která je součástí Naučné vlastivědné stezky Františka Palackého a připomíná ve stručnosti historii hostašovského „kašařství“.