„Paní Besedová jim dala tip na mě. A když už nemohla, tak mě tehdejší starosta Vít Smetana oslovil, jestli bych to nedělala. Nechala jsme si krátký čas na rozmyšlenou, ale lákalo mě to, tak jsem se na to dala,“ vzpomíná na své kronikářské začátky Antonie Pšenicová a upřesňuje, že její první zápis v kronice Veřovic byl v roce 2005.

Od roku 2006 jsem byla čtyři roky členkou zastupitelstva, takže měla i další informace z dění v obci, které jí při tvorbě kroniky pomohly. „V podstatě jsem na paní Besedovou navázala. Ona měla kroniku precizně zpracovanou, jak zápisy, tak fotodokumentaci, včetně tiskovin. Takže jsme se měla čeho držet,“ poznamenává Antonie Pšenicová. Přiznává, že z podstaty svého znamení je spíše konzervativní a tíhne více k historii než k současné moderní době.

Antonie Pšenicová připomíná, že v roce 1924 vyšel zákon, na jehož základě by měla mít kroniku každá vesnice. Veřovická kronika má první zápis opravdu datovaný k roku 1924, ale je prý vidět, že kronika byla dopisovaná.

Současná kronikářka Veřovic první kroniku obce četla a narazila tam na mnohé zajímavé nebo zapomenuté věci. „Jsou tam třeba popisované vztahy mezi Mořkovem a Veřovicemi, o těch obcích se tradovalo, že je mezi nimi taková rivalita. Zajímavé čtení je také o tom, proč a jak ve Veřovicích vznikaly přezdívky, kterých tady bylo hodně. Třeba tady byl Teraz. K tomu bylo vysvětleno, že se tady nastěhoval Polák, který pořád říkal Teraz. Takže z toho to vzniklo,“ pokračuje Antonie Pšenicová a dodává, že ještě dříve zpracovával kroniku pan Bartoň, a ten sepsal, česko-veřovský slovník. „Dnes je to pro mladé nepochopitelné. My jsme ty výrazy slyšeli ještě od babiček a podobně, ale mladí by už nerozuměli,“ podotýká s úsměvem a přidává ještě jednu zajímavost: „Objevila jsem v té kronice také informaci, že za kostelem byl kdysi rybník a kronikář psal, že navečer ty žáby tak kvákaly, že dědina nemohla spát.“

Do zápisů v kronice uvádí například důležité body z jednání zastupitelstva, popisuje některé události a čerpá z výročních zápisů spolků. Zastává názor, že lepší je psát kroniku s odstupem, že se to množství informací vyfiltruje. „Baví mě to. Je to zajímavá práce. Kdyby měl člověk více času, tak si s tím neskutečně vyhraje. Člověk navíc získává přehled,“ uzavírá Antonie Pšenicová.