Cílem mého dalšího putování po obcích Novojičínska jsou Bartošovice. Začínám u starého vodního mlýna, odkud zamířím k areálu u Bartošovického dolního rybníka, kde se každoročně koná podzimní slavnostní výlov. Chvíli pozoruji racky na hladině a vychutnávám si to ticho. Pak už se vydám pomalu do centra obce.

Překvapuje mě, kolik je tady zřejmě bývalých zemědělských objektů. Obcházím areál, u nějž se při rybářských slavnostech parkuje, a když se vracím, upoutá mě mě velké cihlové stavení. Podle kovového rámu nad dveřmi usuzuji, že se jedná o nějakou bývalou hospodu. Stavba vypadá docela tajemně, ale předpokládám, že kdysi to tu muselo docela žít.

Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Postupuji směrem k centru obce a zastavuji se u domu s vývěsním štítem na němž je napsáno Pekárna. „Tak tady se peče ten skvělý a tolik žádaný Bartošovický chléb,“ říkám si. Zanedlouho se dozvídám od místní občanky, že už se nepeče. Pekárna v létě roku 2019 ukončila po 28 letech provoz. Přecházím přes silnici, abych se blíže podíval na velké, napůl cihlové stavení. Jeden z místních obyvatel mi potvrzuje mou domněnku, že tam kdysi zřejmě bývala škola.

Netrvá dlouho a jsem prakticky v centru obce. Vystoupím po schodech ke kostelu svatého Ondřeje, Petra a Pavla, obcházím jej a s překvapením za ním objevuji stavbu, které jsem si ze silnice nepovšiml. Jedná se o hrobku, kterou nechal vystavět Josef Jiří Meinert po smrti jeho družky Josefíny Pachtové, bývalé majitelky bartošovického zámku. Od hrobky se vydávám do kopce podél areálu Domu přírody Poodří. Snažím se zahlédnout nějakého živočicha, ale marně.

Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Vracím se zpět, zastavuji se u kapličky sv. Antonína Paduánského a už se blížím k zámku. Považuji ho za jeden ze skvostů na Novojičínsku. Obhlížím jej dlouze ze všech stran, pak pokračuji do centra. Nevím, co mě ponouklo zajít za budovu základní školy, ale nelituji. „Tak takovou školní zahradu jsem ještě neviděl,“ říkám si a obhlížím bylinkovou spirálu, zahradní jezírko a další a další „prvky“. Docela lituji, že nemám na prozkoumání více času. Ze zahrady odcházím zadem kolem workoutového hřiště, víceúčelového hřiště a tělocvičny, na které navazuje fotbalové hřiště. Líbí se mi jeho zázemí včetně velkého krytého posezení, které obec jistě využívá i k různým akcím.

V protějším bloku provozoven je železářství, kadeřnictví a nechybí ani cukrárna. Naproti přes cestu je zdravotnické středisko, vedle něj hasičská stanice a obecní úřad. „Solidní vybavenost,“ napadá mě, když se odtud vydávám ke hřbitovu. Po jeho krátké prohlídce zamířím autem až na konec obce, kde se docela čile staví. Na zpáteční cestě se ještě zastavuji u školky, tam ale není ani živáčka.

Opouštím Bartošovice a mířím do jejich místní části Hukovic. Jedu nejprve na místo, kde jsem kdysi byl na výcviku policejních psů. Po příjezdu vidím, že dnes už je tady sběrný dvůr. Kolem bytovek se vracím zpět, zastavuji u pohledného kulturního domu, vedle nějž je hasičská zbrojnice a o kousek dál Hospůdka U Jarušky. Je zavřená, jako jiné podniky v republice.

Přejdu ke kostelu Navštívení Panny Marie, projdu i zdejší hřbitov, postojím u památníku obětem 1. světové války, potom u památníku obětem 2. světové války a vracím se k autu. Z parčíku před kulturním domem mě pozoruje veverka. Pozdravím ji, nasedám do auta a odjíždím. V myšlenkách se vracím k zámku a představuji si, jaké to tam asi mohlo být před dvěma stovkami roků.

Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Rybáři mají každý rok svátek

Jednou z nejvýznamnějších akcí pořádaných Regionem Poodří jsou Podzimní pooderské rybářské slavnosti. Konají se vždy na přelomu října a listopadu a zahajuje je v brzkých ranních hodinách výlov na Bartošovickém dolním rybníku. Slavnost se poté odehrává na zámku v Bartošovicích, kde je možnost prohlídky prostor i ochutnávky rybích specialit ze zámecké kuchyně, otevřená veřejnosti je také blízká Stanice pro záchranu živočichů v areálu Domu přírody Poodří.

Zajímavost

Bartošovický platan javorolistý, který stojí vedle zámku, zaujme každého návštěvníka. Je totiž nejmohutnějším exemplářem svého druhu na území České republiky. Strom, který byl v roce 1980 jako památný, má obvod kmene 840 centimetrů, a je vysoký 40 metrů. Platan nechal přivézt z Anglie a zasadit Josef Jiří Meinert v roce 1834, na počest jeho životní lásky Josefíny Pachtové, majitelky zámku v Bartošovicích, která rok předtím zemřela. Na podzim roku 2001 byl platan přejmenován na Josefínin.

Josefínin platan je nejmohutnějším platanem javorolistým na území České republiky.Josefínin platan je nejmohutnějším platanem javorolistým na území České republiky.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z historie Bartošovic

Bartošovice.Bartošovice.Zdroj: archiv obceBartošovice mají aktuálně 1731 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. K největším pamětihodnostem patří zámek Bartošovice, který je národní kulturní památkou, a jenž se spolu se svými majiteli dostal do po­předí kulturního a společenského života celé oblasti Kravařska. Jeho základy můžeme spatřovat ve staré gotické tvrzi Drslava z Ochab někdy z období 1. poloviny 15. století, stavební podoba tvrze však není známa ani za dalších jejich nástupců rytířů Čeplů z Belku.

V roce 1522 odkoupil vesnici s tvrzí Zikmund Sedlnický z Choltic, za jehož přítomnosti zaznamenala tvrz další stavební rozvoj. Jeho syn Václav Sedlnický pře­stavěl starou tvrz do renesanční podo­by, jak o tom svědčil nález zdobného kamenného portálu s letopočtem 1583. Posledním Sedlnickým na bartošovickém zámku se stal jeho syn Albrecht. Jeho vdova Anna odprodala statek nejvyššímu písaři kní­žectví opavského Janu Felixovi Podstatskému z Prusinovic (1616) a v majetku tohoto starobylého morav­ského rodu zámek zůstal po celých dlouhých 150 let.

Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kulturní památkou je také barokní kostel Navštívení Panny Marie, který se nachází v Hukovicích, což je část obce. Postavený byl na místě dřevěného filiálního kostelíku v roce 1765. V kostele jsou tři oltáře. Hlavní oltář ke cti navštívení Panny Marie a dva boční oltáře. Svěcení kostela bylo jedno v říjnu podle nařízení císaře Josefa II. a druhé ve svátek navštívení Panny Marie. V roce 1826 byly do kostela zabudovány nové varhany.

Stojí za to navštítit i kostel sv. Petra a Pavla. Ten byl přestavěn v roce 1583 a jeho kostelní věž měří 35 metrů. Dostavěna byla v roce 1692. V roce 1900 byla věž renovována. V jeho blízkosti se nachází zrekonstruovaná barokní budova z roku 1737 sloužící původně jako lovecký zámeček, později jako farní budova. Mimořádně kvalitní architektura citlivě zasazená do celkové dispozice zástavby obce.

A pak je zde vodní mlýn. Jeho areál s komplexem vodohospodářských staveb je nemovitou kulturní památkou. Byl budován od konce 15. století až do století dvacátého. Objekty jsou zastřešeny sedlovými střechami z druhé pol. a konce 19. stol. Mlýnice včetně přilehlé místnosti pro turbiny a agregát je zachována bez úprav. Na Odře nad mlýnem je vybudován střechovitý dřevěný jez. Více o jeho současném fungování si přečtětě ZDE.

Badatel a publicista Meinert

Nejvýznačnější osobností Bartošovic je pravděpodobně Josef Jiří Meinert (1773-1844). Litoměřický rodák byl originálním myslitelem a badatelem, sběratelem a publicistou. Jeho vědecké a literární dílo a jeho zájem směřuje hlavně k tématům historickým, ke studiu středověkých listin a církevních dějin na Moravě, ke studiu numismatiky a folklóru. Po příchodu do Bartošovic zaujal Meinerta folklór tehdejšího německého Kravařska, který v důsledku dlouhodobé izolace od ostatních německých území zachoval starobylý ráz svého lidového nářečí, zvláště v dochovaných lidových písních, lidových popěvcích a pověstech. Nejvýznamnějším publikačním dílem této doby je jeho sbírka německých lidových písní z Kravařska, která vyšla v roce 1817 ve Vídni pod názvem Fylgie.

Při sběru písní, říkadel a hádanek prošel celé Kravařsko, vyslechl na stovky lidových zpěváků a vypravěčů a zvládl během téměř čtyřleté práce na tomto díle tehdejší kravařské německé nářečí tak důkladně, že mohl k publikovaným písním připojit i stručný popis jeho charakteristických znaku s glosářem obsahujícím cca 1000 nářečních výrazů. Sbírka obsahuje celkem 134 lidových písní, 8 fulneckých vánočních písní, 6 dětských říkanek a 42 hádanek.

Pomáhají zvířátkům

Záchranná stanice v Bartošovicích byla uvedena do provozu 28. října 1983 jako první zařízení tohoto charakteru v celé střední Evropě. Od 1. ledna 1992 vlastní a provozuje toto zařízení Základní organizace ČSOP Nový Jičín. Záchranná stanice spadá pod Národní síť záchranných stanic v ČR, která vznikla v roce 1997.

Hlavní činností stanice je pomoc poraněným jedincům žijící volně v naší Evropské fauně, osiřelým mláďatům, v rámci záchranných programů pomáhají některým kriticky, či silně ohroženým druhům (sova pálená, sýček obecný, orel skalní). Od roku 2006 se zapojili do záchrany a chovu ovcí plemene Valaška. Zabývají se také dalšími ochranářskými aktivitami, jako např. při ochraně obojživelníků čí výsadbě stromů. Od května 2014 uvedli do provozu nové návštěvnické středisko Dům přírody Poodří, který navazuje na původní Ekologické centrum a expozici Příroda a lidé Poodří, která byla otevřena v roce 2006.

Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Bartošovice stojí za to navštívit, ať už kvůli zámku, rybníkům nebo vodnímu mlýnu.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Zámeckou naučnou stezkou kolem zámku

Ozdobou Bartošovic je čtyřkřídlý zámek s malým zavřeným nádvořím. V zámku se nachází výstavní Expozice Moravského Kravařska, která je rozdělena do čtyř tematických celků: Galerie osobností, Moravské Kravařsko, Bartošovický zámek včetně minulosti a přítomnosti Poodří, Vojenská historie a lazaretní pokoj. Bartošovický zámek je součástí jednoho ze zastavení Zámecké naučné stezky. Trasa stezky má délku cca 5 km. Je vedena katastrálním územím obce Bartošovice, ležícím převážně v chráněné krajinné oblasti Poodří. Návštěvníkovi nabízí možnost bližšího seznámení s přírodou zemědělské krajiny a nivy řeky Odry s jejími mokřady, rybníky a lesy, se zástupci rostlinných a živočišných druhů v daném území a v neposlední řadě s historií a památkami obce.