VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zámek Kunín je barokním skvostem severní Moravy

Kunín - Kunínský zámek patří v Moravskoslezském kraji mezi barokní skvosty a letošní sezona bude mimořádně slavnostní. Je to totiž deset let, kdy se jedna z nejnavštěvovanější památek regionu otevřela turistům, navíc letos si Nový Jičín připomíná 700 let od první písemné zmínky o městě a řada akcí proběhne i zde a na dalších se pracovníci kunínského zámku podílí. 

31.3.2013
SDÍLEJ:

Jeho Osvícenost Franz-Joseph hrabě Waldburg-Zeil a Jeho Jasnost František Václav princ Lobkowicz otevřeli v roce 2004 po slavné mši zámek v Kuníně pro veřejnost.Foto: Ladislav Šmitke

Dnešní tematická strana proto patří tomuto „oslavenci" a již přiložený kalendář akcí napovídá, že je letos opravdu na co se těšit.

Jako Fénix z popela

Když v květnu roku 2000 navštívila zámek v Kuníně poprvé Jeho Osvícenost hrabě Franz-Joseph Waldburg-Zeil, přímý potomek císaře Františka Josefa I. a příbuzný „naší dobré hraběnky" Marie Walburgy, spráskl ve vstupní hale zámku ruce a prohlásil památečnou větu: „Jesus Maria!" Barokní zámek v Kuníně tehdy spíše než dřívější šlechtické sídlo připomínal stavební zříceninu určenou ke zbourání.

Rastr

Zámek v Kuníně přitom náleží mezi nejcennější barokní zámky celé severní Moravy a Slezska. Na místě staré jednopatrové tvrze zde v letech 1726 až 1734 nechala hrabata z Harrachu vybudovat venkovský zámek, jehož architektem byl věhlasný Johann Lucas von Hildebrandt. Zámek v Kuníně představuje jedinou zámeckou stavbu tohoto slavného architekta v České republice. Zahradní průčelí kunínského zámku nápadně připomíná slavnou rezidenci salcburských arcibiskupů zámek Mirabell. Ne náhodou proto rakouští turisté nazývají zámek v Kuníně také jako „malý moravský Mirabell".

Na konci války zámek navštívili sovětští vojáci. Na koních jezdili po hlavním schodišti až donejvyššího patra, rozbodávali obrazy bajonety,nábytek vyhazovali z oken, štípali, pálili a vzácné svazky ze zámecké knihovny používali jako toaletní papír. Následovaly nájezdy lidí z okolí, kteří v nechráněném sídle vylupovali zámeckýmobiliář. Zbytek zubožených sbírek byl soustředěn do místnosti prvního patra, na nějž se zřítily stropy. Byla povolána armáda, která obrazy vytahovala ze sutin a ty pak byly rozváženy do depozitářů dalších hradů a zámků, častokrát bez řádné evidence. Sbírky ztratily na dlouhou dobu kontakt se zámkem a s celou oblastí. Zámek sloužil jako ubytovna, vývařovna, sklad léků. V 70. letech 20. století měl být přebudován na ubytovnu pro studenty. Na počátku 90. let ale vypadal spíše jako zřícenina. Nechybělo mnoho a zámek byl srovnán se zemí. Zázraky se ale dějí. V roce 1999 získala zdevastovaný zámek do svého majetku obec Kunín, která ve spolupráci s Muzeem Novojičínska zahájila práce na rekonstrukci zámku s cílem navrátit do něj původní historické sbírky a zpřístupnit jej veřejnosti. Byly získány prostředky ze státních fondů a prostředky Evropské unie, velkou část však investoval Kunín. Zámek povstal jako Fénix z popela.

V září roku 2001 z Ameriky přicestovali příslušníci rodu Bauerů, potomci posledních majitelů zámku, kteří poskytli fotografi cké záběry, dokumentující zařízení všech pokojů zámku před válkou, drahocenné inventáře a pojišťovací listiny… Začalo dohledávání sbírek a pátrání o dalších rodinách vlastnících zámek, žijících u nás i v zahraničí.

Do zámku se nyní vrátila většina původních sbírek, ale také paměť a duch dávného historického sídla. V květnu roku 2004 se hrabě Franz-Joseph Waldburg-Zeil spolu s vnuky posledního majitele zámku a příslušníky dalších aristokratických rodů zúčastnili velké mše v kunínském kostele Povýšení svatého Kříže. Jeho Jasnost František Václav princ Lobkowicz, ostravsko-opavský biskup, zde sloužil slavné Te Deum, díkůvzdání za záchranu zámku. Zámek tehdy otevřel brány návštěvníkům a letos zažívá svou jubilejní desátou sezonu.

Rastr

Z VÝSTAV NA ZÁMKU

Poklady z depozitáře 31. 3. (Ne) – 28. 10. (Po)

Broušené drahokamy ze soukromé kolekce budou k vidění na výstavě věnované blízkému příteli a spolupracovníkovi dobré hraběnky Karlu Christianu Andrému, osvícenci, vášnivému sběrateli minerálů a zakladateli moderní moravské vědy, který letos slaví 150. výročí narození. K vidění bude spis o mineralogii, který pochází ze zámecké knihovny, inventář muzea přírodnin hraběnky Walburgy a ukázky starých mineralogických vzorků.

Lev oděný v purpuru (červen–říjen)

Lev svobodný pán Skrbenský z Hříště (1863 – 1938), 29. pražský arcibiskup, 9. arcibiskup v Olomouci, se již ve svých 38 letech stal kardinálem. Jeho působení na arcibiskupském stolci zastavila vážná automobilová nehoda, po které se stáhl do ústraní. Málokdo dnes tuší, že se tento významný duchovní narodil na zámku v Hukovicích. Výstava Muzea Novojičínska je pořádána ve spolupráci s pražským a olomouckým arcibiskupstvím.

Poznej světové dědictví UNESCO 3. 7. (Út) – 31. 8. (So)

Putovní výstava nejkrásnějších míst světa prezentuje unikátní místa naší planety pod ochranou UNESCO. Je součástí autorského projektu RNDr. Mileny Blažkové a v České republice probíhá již 11. rokem. Letošní kolekce představuje město Salcburk, památky Švýcarska, Slovenska a zavede návštěvníky i do daleké Asie, především do Číny, Tibetu a Nepálu. Výstava je pořádána ve spolupráci s MEDIA IN (Dílna nezávislé publicistiky a dokumentaristiky Praha). Záštitu nad výstavou převzala Česká komise pro UNESCO.

Rastr

Generál Laudon jede přes vesnici… 06. 9. (Pá) – 28. 10. (Po)

Vítěz od Bělehradu, nesmrtelný rakouský vojevůdce, lidová postava dodnes ožívá ve zlidovělé písni a rčeních u nás i v zahraničí. Slavný maršál se na konci jara 1790 přesunul se svou armádou na severní Moravu, koncem června jej však při obědě na zámku v Hradci nad Moravicí postihl těžký záchvat a musel být převezen do Nového Jičína. Jeho kočár musel projíždět kolem zámku v Kuníně… V nedalekém Novém Jičíně 14. července umírá. Jeho unikátní sbírka vojenských plánů, map, atlasů a jeho knihovna jsou dnes považovány v Rakousku za nezvěstné a ztracené. Na zámku v Kuníně se s nimi bude mít možnost široká veřejnost seznámit vůbec poprvé. Výstava je pořádána ve spolupráci s oddělením zámeckých knihoven Národního muzea.

Gustav Klimt – Průkopník moderny 1. 7. (Po) – 31. 7. (St)

Gustav Klimt (1862–1918) je symbolem moderny, epochy, která nás fascinuje a doznívá dodnes. Své stopy zanechal především ve Vídni a se svými souputníky (mimo jiné Josef Hoffmann, Otto Wagner, Joseph Maria Olbrich, Richard Gerstl, Egon Schiele a Oskar Kokoschka) zcela zásadně ovlivnil tvář doby kolem roku 1900. V roce 2012 by se Gustav Klimt dožil 150 let. Toto výročí slaví celá Vídeň a letošní rok se nese v duchu motta Gustav Klimt a zrod moderny. Vídeň stála na přelomu 19. a 20. století vedle Paříže, Mnichova a Londýna u kolébky moderny. Jako hlavní a rezidenční město rakousko-uherské monarchie byla duchovním centrem Evropy a s více než dvěma miliony obyvatel v roce 1910 pátým největším městem světa. Výtvarné umění, literatura, hudba, architektura a věda zažívaly nebývalý rozkvět; počet novátorských a průkopnických počinů, i tempo v jakém vznikaly, nemá dodnes obdoby. Dílo Gustava Klimta z uměleckého hlediska jedinečným způsobem odráží tuto cestu od historismu vídeňské Ringstraße k počátkům abstrakce. Výstava mapuje nejvýznamnější milníky na této cestě ke Gesamtkunstwerku – souhrnnému uměleckému dílu. Výstava se koná ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem.

Romy Schneider: Životní pouť 1. 8. (Čt) – 31. 8. (So)

Romy Schneider (1938, Vídeň – 1982, Paříž) patří k nemnoha rakouským hercům, kteří udělali mezinárodní kariéru. Pocházela z divadelnické rodiny: babička Rosa Albach-Retty (1874–1980) byla dvorní herečkou a stejně jako otec Wolf Albach-Retty (1906–1967) působila ve vídeňském Burgtheatru. Matka Magda Schneider (1909 –1996), po jejímž boku jako patnáctiletá Romy Schneider debutovala, byla filmovou hvězdou třicátých let. Největším mezinárodním úspěchem Romy Schneider byla trilogie Sissi (1955–1957) režiséra Ernsta Marischky. Poté je patrný odklon od rolí ve stylu Sissi. Přechod do nové etapy v její kariéře vedle spolupráce s Orsonem Wellesem zásadně ovlivnila především (divadelní) práce s Fritzem Kortnerem a Luchinem Viscontim. Po hollywoodské epizodě se Schneider stala uznávanou hvězdou i ve Francii. Mezi nejvýznamnější režiséry, se kterými pracovala, se řadí Claude Sautet, Claude Chabrol, Bertrand Tavernier a Costa Gavras; jejími partnery byli mezi jinými i Alain Delon, Michel Piccoli, Jean-Louis Trintignant a Marcello Mastroianni. S velkými pracovními úspěchy kontrastovaly soukromé tragédie, které se spolupodílely na její předčasné smrti v pouhých 43 letech. Na jejím náhrobku je jméno Rosemarie Albach, které dostala při křtu. Výstava se koná ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem.

Bertha von Suttner: Život pro mír 1. 9. (Ne) – 28. 10. (Po)

Odzbrojte! To je název nejznámější knihy Berthy von Suttner, který byl současně programem a nejdůležitějším životním cílem této spisovatelky narozené v Praze. Stavěla se neochvějně proti národnímu fanatismu, agresivní válečné propagandě, proti nenávisti a antisemitismu a stala se symbolem pro hnutí za mír. Nejenže jako první žena bdržela Nobelovu cenu za mír, ale byla to ona, jež inspirovala Alfreda Nobela k jejímu udílení. Náplní této výstavy, která byla koncipována u příležitosti 100. výročí udělení Nobelovy ceny za mír (1905), jsou život a dílo této velmi pozoruhodné ženy. Výstava se koná ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem.

Stranu připravil: JAROSLAV ZEZULČÍK, KASTELÁN ZÁMKU KUNÍN

Autor: Redakce

31.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

JEDNA Z NADĚJÍ novojičínského plaveckého klubu Marie Skopalová (uprostřed) ukázala hned na úvod sezony výtečnou formu.

Skopalová přivezla ze Znojma zlato

ZÁVIŠICKÝ TALENT Radek Rýpar (vpravo) získal na Českém poháru v Brně v nabité konkurenci bronz. Na snímku s rovněž bronzovým Danem Šimkem. Snímky. TJ Závišice

Závišické judo znovu ukázalo kvalitu

V Bílovci se bude stavět křížová cesta

Křížová cesta povede z Bílovce směrem na Bílov a hotová má být na jaře příštího roku.

Obec Mořkov chce zvelebit centrum

Odkup pozemku od Jednoty Hodonín schválili zastupitelé Mořkova.

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

Druholigoví hokejisté Tatry Kopřivnice společně darovali krev v Krevním centru Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.   

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Říká v rozhovoru pro Deník spojka extraligové Kopřivnice Patrik Fulnek, který by rád pomohl naplnit čtyřletou vizi klubu.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení