Škody po povodních na majetku lidí dosáhly v Kuníně částky 62 milionů korun. Mnoho lidí přišlo o vše a Olga Navrátilová, s maminkou Olgou Navrátilovou starší, nejsou výjimkou. „Tehdy v noci to bylo hrozné. Jak se objevila voda v přízemí, odvezl manžel auto, abychom zachránili alespoň to,“ začala na červnovou noc vzpomínat paní Olga. „Mezitím už nešla elektřina, tak jsme zapálili svíčky. Jenže když se manžel vracel, vyvalila nám voda garážová vrata a v tu chvíli byli on i syn pod vodou a bojovali o holý život,“ vylíčila události.

Zapálené svíčky si v domě paní Olgy vybraly také svou daň. Od plamínků chytily peřiny a závěsy a v patře rodinného domku začalo hořet. „V přízemí jsme měli vodu, v patře hořelo. Všude byl bílý dým a nedalo se dýchat. Do toho navíc praskl hlavní přívod plynu, který je kousek od našeho domu,“ dodala paní Olga.

Dvě hodiny po půlnoci evakuovala policie rodinu z domu pryč. Pouze v oblečení a gumové obuvi opustili hořící a vodou zaplavený dům. Do toho pak ve vzduchu visely obavy o maminku, která se pohybuje pouze o berlích. „Chtěla jsem vylézt na gauč, ale ten byl pod vodou. Ani nevím, kde jsem sebrala tu sílu, a vylezla na kuchyňský stůl, kde jsem stála a čekala, až mě zachrání,“ vzpomněla na traumatický zážitek paní Navrátilová starší. „Jak to začalo trošku opadat, šel se na maminku podívat syn se švagrem. Drželi se za ruce a šli vodou. Já tam byla potom o půlnoci, jenže se u ní stále držela voda a neodtékalo to, takže jsme volali policii,“ řekla dcera paní Navrátilové, Olga.

Právě až policie vynesla nemohoucí paní oknem ven a azyl jí poskytli sousedé. „Vynesli mě v náručí. Ani nevím, jak se jmenovali, kdo byli. Tak moc bych jim chtěla poděkovat, těm chlapcům, že mě zachránili,“ plakala paní Navrátilová. Pouze v noční košili, bosá a bez jakéhokoliv majetku se paní Navrátilová dostala k sousedům. „Já jsem byla tak šťastná, když mi ta děvčata u Obšívačů nohy od bláta umyla, oblékala mi ponožky a balila mě do deky. Říkala jsem si, že nevím, za co dříve poděkovat,“ dodala.

Paní Navrátilová nyní bydlí u svého syna. Teprve měsíc po katastrofě se byla ve svém zničeném domě podívat. „Nemám ani sporák, postel, pračku, skříň, nemám nic. Na stěně mi zůstal jenom kousek sektorky. Snad Pán Bůh dá a zase bude dobře,“ povzdechla si paní, kterou noc co noc pronásledují děsivé zážitky a tiše pláče do polštáře.

Dnes rodina vše opravuje. Paní Olga s manželem se snaží dát do pořádku svůj dům a, spolu se svým bratrem, hodlají opravit i obydlí své maminky. Pomoci by jim mělo také několik desítek tisíc, které dostali od společnosti Člověk v tísni.