Kdy jste se k Divadlu bez portfeje přidal? Čím vás divadelní prostředí zlákalo?

Do divadla jsem naskočil začátkem loňského roku na základě inzerátu. K divadlu jsem vždycky inklinoval, ale nikdy nebyl čas. Měl jsem spoustu jiných aktivit a zájmů, a neměl jsem odvahu, ale o divadlo jsem se vždy zajímal.

Takže za vše může inzerát? A co bylo dál?

Manželka viděla inzerát a říkala mi: Nechceš hrát divadlo? Nakonec mi to nedalo a zavolal jsem tam. Když jsem přišel na první zkoušku, tak mi říkali, že si to můžu zkusit a pak se rozhodnu. Tak jsem přišel, zkusil jsem si to, ale vůbec mi to nešlo, bylo to hrozné. Představa, že bych měl někde vystupovat, byla nepředstavitelná.

Ale parta byla dobrá, tak jsem si říkal, že chvilku vydržím. Nakonec to dobře dopadlo.

Co byla vaše první nazkoušená hra?

Problém byl, že nám běžela zaplacená licence na hru Láska, sex a žárlivost. Hra byla rozjetá protagonisty, kteří už bohužel nejsou mezi námi, tak jsme se ji snažili nastudovat tak, abychom mohli v jejich práci důstojně pokračovat. To se podařilo až koncem loňského roku, protože cesta byla delší, než jsme si na začátku představovali.

V listopadu jsme uskutečnili obnovenou premiéru v Hostašovicích a potom jsme hráli v malém sále Beskydského divadla. Protože však licence končila, tak jsme si dokoupili autorská práva na několik dalších představení, bylo nám totiž líto odehrát jen dvě představení.

Hráli jsme pak v okolních vesnicích a hru jsme završili v květnu v malém sále novojičínského divadla, a derniéra byla v Bartošovicích ve venkovním areálu. Toho jsme se trošku báli, protože jsme nevěděli, jaký bude venku zvuk, ale dopadlo to dobře.

Hra měla při každém představení úspěch. I když jsme hráli třeba jen pro dvacet lidí nebo pro sto, atmosféra byla vždy úžasná, všichni se bavili, a my tím pádem taky.

Připravujete nyní nějakou novou hru? O čem bude?

Teď studujeme novou hru, která se jmenuje Vražda sexem. Zase má v názvu sex, ale to opravdu nebyl náš úmysl. Najít hru, která by byla blízká našemu obsazení, protože máme v ansámblu jen tři chlapy a zbytek jsou dámy, je totiž těžké.

Role nám musí pasovat a ty stěžejní se snažíme, pokud možno, alternovat. O čem ale hra bude, neprozradím, musíte se přijít podívat.

Máte nějaký preferovaný žánr?

Chceme hrát především komedie. Chceme bavit sebe i lidi a komedie se nám zdají nejpříjemnější. Tragických věcí je v životě dost, takže radši hrajeme takové lehčí hry. Ale i tyto hry mají skrytý podtext a jsou ze života.

Jak dlouho trvá nazkoušení jedné hry?

Nazkoušení trvá skoro rok, protože času je opravdu málo. Scházíme se dvakrát týdně, ale ne všichni, zkoušíme vždy různé party podle toho, jak se sejdeme. Většina z nás dělá divadlo při zaměstnání, takže času opravdu moc není.

A ať už člověk hraje amatérské divadlo, nebo nějaké profesionální, tak pravidla jsou podobná. Nejdřív si musíme zapamatovat, co máme říct, pak teprve můžeme uvažovat, jak to říct, jak se 
u toho pohybovat a další věci, takže to není jednoduché.

Nakdy plánujete premiéru?

Termín ještě úplně nemáme, ale mohlo by to být začátkem prosince, uvidíme, jak to půjde. Navázali jsme také spolupráci 
s lázněmi Klimkovice, kde jsme letos hráli, a paní ředitelka nás požádala, abychom tam pak hráli pravidelně, třeba co dva měsíce.

Jak u vás vlastně funguje výběr her? Kdo má hlavní slovo?

Roli nehraje jen cena, protože licence se musí kupovat, ale i to, abychom byli schopni hru slušně obsadit, a musí se nám aspoň trošku líbit. Musí mít vtip a šmrnc a dialogy musí umět lidi rozesmát.

Hru vybírá režisér. 
V agentuře je poradce, který nám na základě požadavků něco doporučí. Snažíme se, aby to nebyla hra, která se momentálně hraje v okolí, ale kritérií je ještě více. Důležitá je i technika, aby to nebylo příliš náročné na kulisy.

Kde sháníte kulisy? Vyrábíte si je sami?

Tak různě. Snažíme se si co nejvíce udělat svépomocí, něco jde sehnat v bazarech. I kostýmy se snažíme shánět v rámci našich finančních možností.

Jezdíte třeba i na různé divadelní soutěže či festivaly?

Do soutěží se zatím pouštět nechceme. Chceme totiž hrát hlavně pro lidi, a ne soutěžit. A druhý důvod je technický, převoz kulis je náročný. Prozatím jsme takhle spokojeni.

Přijímáte ve vašem divadle nové členy? Jaká je klíčová vlastnost amatérského herce?

Kdyby někdo chtěl naskočit do divadla, mohl by začít s alternací nějaké role. Začíná se však spíše od nápovědy, což není nic podřadného, je to klíčová úloha. Záleží na jeho schopnostech a na tom, jak se cítí a hodí na danou roli.

Zájemce určitě přivítáme. Měli jsme jich už hodně, ale většina 
z nich to po nějaké době vzdala. 
V souboru musí být také určitá zodpovědnost. Je to časově náročné a ne každý to dá.