Rodiny Gocalových, Žáčkových, Grossmannových, Svačinových, Klečkových a Michal Hrachovec jsou vpodstatě vpasti, ze které není úniku. Dokud se nějaký soud nepřikloní na jejich stranu, budou platit soudní výlohy a navíc jim hrozí, že zaplatí nemalé peníze za pozemky, za které již jednou zaplatili. Zájem stavět na pozemcích směrem khřišti měla většina uvedených obyvatel Ženklavy již vroce 1989. O rok později již stavební úřad vydal územní rozhodnutí. Přišel ale první zádrhel. „Čtyřem zájemcům to vyjmuli způdního fondu ještě před nabytím platnosti zákona, nám ostatním ne. Prostě kamarádšoft. Přitom šlo asi o tři týdny,“ zmínil se Petr Gocala. Stavebníci rovněž přišli o možný nenávratný příspěvek 150 tisíc korun od státu a pozemek prý od obce kupovali minimálně třikrát dráž než jejich dnešní sousedi.

Nikdo nic nevěděl

To, že se něco děje, nikdo ze stavebníků netušil. Přitom již na pozim roku 2002 vydala Jarmila Mašková zpozemkového úřadu rozhodnutí, vněmž konstatuje, že domy stojí na restituovaných pozemcích. Stavebníci ale tento dopis obdrželi až vkvětnu 2005. „Obec Ženklava podala opravný prostředek ke Krajskému soudu vOstravě,“ uvedla mimo jiné Mašková a doplnila, že následovaly ze strany obce také žaloba a žádost o přezkum. Proto prý pozemkový úřad pokračoval v řízení až vroce 2005. „Kdybych to věděl, pozemek bych nekoupil,“ řekl zatrpkle Michal Hrachovec, jenž vlokalitě koupil pozemek od Lubomíra a Vladimíry Topičových vkvětnu 2003. „Vůbec nic jsem o nějaké restituci netušil,“poznamenal muž, jenž vrazil do pozemku 75 tisíc korun a dalších 24 tisíc jej stály náklady na soudní řízení, které prohrál. Stavět doposud nezačal.

Zastupitel jde proti obyvatelům?

Paradoxní na situaci je, že restituenta Antonína Neničku zastupuje ve sporu jeho syn Jiří, jenž je zastupitelem vŽenklavě. „Ta věc trvá už deset let, ale nikdy se neozval nikdo zobce, že by to chtěl řešit,“ vyjádřil se kzáležitosti Nenička a dodal, že obec je dala dvakrát ksoudu a snažila se zpochybnit podstatu restituce. Ta podle něj nabyla právoplatnosti až vroce 2006. „Obec řekla, že nám dá půl roku, my jsme se sní chtěli domluvit na odkupu pozemků, ale starosta Juroška vté věci odmítl cokoli dělat,“ pokračoval Nenička stím, že kromě stavebníků má jeden zrestituovaných pozemků momentálně ve vlastnictví právě obec. Ta dokonce loni v této lokalitě investovala 320 tisíc korun do kanalizace.

Podle stavebníků Nenička po nich chce nehorázné peníze za metr pozemku. „Není vtom nic jiného, než že chce na nás vydělat,“ myslí si František Žáček. „Loni, když jsem sním hovořil, tvrdil, že by mu stačilo aspoň padesát korun, dnes už je to dvě stě padesát,“ řekl. Obdobnou zkušenost zažil Marcel Grossmann. „Měl jsem sním smlouvu o smlouvě budoucí na pozdější odkoupení taky za padesát korun. Nedávno mi ale řekl, že ta smlouva už je zřejmě promlčená,“ rozčiloval se Grossmann a dodal, že nyní mu Nenička sdělil, že by pozemek prodal tak po 350 korunách za metr. Stavebníci se shodně domnívají, že hlavním viníkem je obec, případně také pozemkový úřad.

Obec možná do kauzy vstoupí

Starosta Josef Juroška, který byl ve funkci vdobě, kdy obec pozemky prodávala, je již delší dobu vážně nemocný a vsoučasné době leží v nemocnici. Kpřípadu se proto nevyjádřil. Místostarostka Karla Mlčáková upozornila, že vŽenklavě žije teprve devět let. O kauze ví. Podle ní někteří lidé na jejím počátku využili situace a pozemky koupili stím, že později na nich vydělají. „Máme ale dokumenty, že jsme nepochybili my, ale pozemkový úřad,“ sdělila. Nicméně připustila, že další krok by měl být na straně obce. „Ze strany obce do toho nikdy nebyla velká chuť,“ poznamenala.

Ombudsman: Chybu udělala obec

Kpřípadu se již vyjádřila i zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, na niž se stavebníci obrátili. Ta uvedla, že zpodkladů, které měla k dispozici, je pravděpodobné, že obec se prodejem pozemků neoprávněně obohatila. „Převedla na vás pozemky, které podle zákona převést nemohla,“ napsala vdopise Seitlová, podle které by obec zřejmě měla peníze za pozemky vrátit a kupní cena pozemků, které by prodával Nenička, by měla vycházet zúředního odhadu.

Stavebníci Neničkovi zatím nic platit nechtějí. „Budeme to zřejmě zatím zkoušet žalobami,“ tvrdí shodně.