Čápi v Bartošovicích před sněhovou kalamitou, a po ní, kdy kolem hnízda napadlo i čtyřicet centimetrů sněhu.

Ani přívaly čtyřiceti centimetrů nového sněhu nezlomily čápici, která sedí na plné snůšce vajec v areálu bartošovické záchranné stanice. Hnízdo po celou dobu neopustila, až na pět minut během prosluněného pondělí, kdy tak mohli ekologové přidat suchou vystýlku. „Nicméně jestli něco ze snůšky bude, je jen málo pravděpodobné," myslí si Petr Orel, vedoucí stanice.

Například sovy pálené sedí v Bartošovicích na vejcích více než dva týdny a čápi, ve srovnání s loňskem, si s prvním vejcem o týden pospíšili. V hnízdě se objevilo již 20. března a nakonec přibyly ještě další tři. Už minulý týden měli ve stanici obavy, co se snůškou udělaly nedávné tuhé mrazy. Na optimismu teď nepřidala velikonoční sněhová nadílka. „Ptáci hnízdící v budkách či voliérách jsou v pohodě, i když ani jim takovéto počasí příliš nepřidá. Těžký den a noc však zažila čápice sedící na plné snůšce na otevřeném hnízdě," sdělil dále Petr Orel.

Do našich krajin přiletěla již řada tažných ptáků, ale počasí zatím připomíná tuhou zimu hodnou spíše ledna a února. Jak přiznává šéf bartošovického zařízení, někteří ptáci se tak dostávají do potíží. „Vodní ptáci mají jen omezený přístup k tekoucí vodě a ani s potravou to není jednoduché. Snad nejlépe se s takovou situací vyrovnávají husy velké, které jsou velmi otužilé a mohou se pást na ozimech a na lukách, kde trochu zelených rostlin najdou," vysvětlil Petr Orel.

Sněhová pokrývka může někde komplikovat život lesní zvěři. „Není to ani tak proto, že by ta zvířata měla hlad. Tráva a pupeny už jsou zelené, takže oni se k tomu prohrabou," uvedl Ladislav Raffai, předseda Okresního mysliveckého spolku Nový Jičín, s tím, že myslivci už v této době nepřikrmují jádrem, protože srny a další vysoká zvěř již mají žaludky uzpůsobené na příjem letní potravy.

Podle něj je v současné době nejpalčivější problém v pohybu zvířat a v jejich případném plašení. „Například když teď vyrazí běžkaři nebo na volno puštění psi. Zkrátka, když je něco vyruší, v tom vysokém sněhu se ta zvířata vyčerpají, protože po zimě nemají žádné tukové zásoby. Pak mohou umřít na zápal plic. Problém je také v tom, že přes den ten sníh taje a ráno zmrzne. Takže zvířata po něm nemohou pořádně chodit. Zraňují si ty spárky. A my už jsme léčení po zimě u nich prováděli," poznamenal Ladislav Raffai.

Čápi v Bartošovicích před sněhovou kalamitou, a po ní, kdy kolem hnízda napadlo i čtyřicet centimetrů sněhu.