Na úterním zasedání bíloveckých zastupitelů se mimo jiné řešila zpráva o odpadovém hospodářství města k poslednímu březnu letošního roku. Starosta města Petr Klimek ji hodnotil velmi pozitivně. Pokleslo množství směsného odpadu, který se daří separovat. „Černé skládky vznikají, ale v úplně jiné rovině než dříve. Popelnici má dneska každý a nevznikají nákladové statisícové částky za likvidaci nějakých velkých skládek. Je to spíše nepořádek, třeba na točně ve Staré Vsi nebo drobné nepořádky u kontejnerových stání. Velká skládka se neobjevuje," uvedla Darja Vavříková, vedoucí odboru životního prostředí.

Také v likvidaci biologického odpadu město pokročilo. Tři sta tun bioodpadu neskončilo v popelnici, ale v kompostérech. Došlo také k razantnímu poklesu u velkoobjemového odpadu. „Bavíme se o čtyř set tisících korunách poklesu v nákladech za jeden rok. Občané dnes totiž mohou třídit i textil, je to bezplatná služba," připomněl starosta Bílovce.

Zastupitel Rudolf Říman měl k tomuto projednávanému bodu hned několik dotazů. Zaujalo jej třeba to, že na likvidaci bioodpadu se budou podílet žížaly. Přesto však žížalí farmě moc nedůvěřoval. Vše se mu snažila vysvětlit právě Darja Vavříková: „V pustějovské bioplynové stanici skončí minimální množství bioodpadu vyprodukovaného ve městě a jeho místních částech. Díky výhodné spolupráci s firmou Slumbi, která poskytuje dopravní prostředky, a díky veřejně prospěšným pracovníkům, se nám podařilo tento bioodpad odvážet do silážní jámy ve Staré Vsi. Další postup bude takový, že obsah silážní jámy bude zlikvidován. Farma žížal bude založena v těchto prostorách, ale na novém, čerstvém bioodpadu, protože žížaly nemůžou mít starý materiál," nastínila vedoucí odboru.

Pan Říman však stále nebyl spokojený, proto se slova ujal Petr Klimek: „Jakmile se tento systém spustí, tak pokud by se zastupitelé chtěli podívat na první kompostování, můžeme udělat exkurzi," dodal s úsměvem.

V letošním roce se náklady na likvidaci bioodpadu promítnou do hospodářského výsledku, a to v neprospěch Slumbi. Firma totiž ponese náklady spojené se založením farmy. Avšak za asi dva roky by se situace měla obrátit a farma by mohla mít na hospodářský výsledek pozitivní vliv. „Panu Brimusovi se podařilo sehnat člověka, který od nás bude kompost odkupovat, takže z toho budeme mít i nějaký zisk. Protože je problém, co pak s tím. Ono se zdá, že to je kvalitní hnojivo, ale ty náklady, třeba na osívání, jsou velké," informoval ostatní zastupitele místostarosta Bílovce Vít Gola.

„Mně to pořád přijde jako naivní myšlenka," nedal se pan Říman. Petr Klimek se tak pustil do dalšího vysvětlování: „Je to všechno ekonomicky spočítané. Prvotní investiční náklady jsou do dvou set tisíc korun a podle čísel, které měl pan jednatel k dispozici, by ta návratnost měla být za čtyři roky."