Třiadvacet tisíc knih už je od tohoto týdne pečlivě seřazených v druhém patře piaristického kláštera a pro každého čtenáře bude návštěva knihovny vždy i malým výletem do minulosti. Při rozsáhlé rekonstrukci se totiž narazilo na vzácné historické stěny stáří několika set let. „Zjistilo se, že na jedné ze stěn jsou sgrafita, tak jako jsou z ulice Lidické. Tato budova totiž byla dvakrát přistavována a z původní obvodové zdi se později stala zeď vnitřní,“ řekl Deníku Jaroslav Šimíček , vedoucí odboru územního plánování. Ten zároveň počítá s tím, že se stejné motivy podaří objevit i o patro níže, kde začnou stavební úpravy ještě letos.

Náklady na současnou tvář knihovny se vyšplhaly na částku téměř 14 milionů korun, z toho více jak devět šlo z unijních dotací v rámci Regionálního operačního programu, zbytek financí putoval z městské kasy. Svým nemalým dílem však přispěli i žáci místní Základní školy Jičínské, a to v podobě stěhování knih. Více řekla vedoucí knihovny Silvie Bahnerová: „Byl to náš nápad, protože ony nám pomohly, už když jsme se stěhovali pryč. Vlastní přesun byl hotový za jeden den.“ Žáci osmých tříd pak měli za odměnu tu čest přestřihnout slavnostní pásku, a byli tak vůbec prvními návštěvníky zrekonstruované bibliotéky. „Do knihovny nechodím, ale chci začít. Moc se mi líbí a nejvíce to, jak je to tady vymalované,“ svěřila se se svými dojmy osmačka Michaela Pytlíková. Jen slova chvály měla také učitelka Katarína Klamková: „Knihovna je krásná. Přiznám se, že jsem do ní nikdy nechodila, ale určitě se tady půjdu přihlásit. Je nádherná, prostorná, barevná, moc pěkná.“

Evidence zdejších registrovaných čtenářů aktuálně čítá přibližně tisíc jmen a jejich počet lehce přibývá. „Výrazně nám roste počet návštěvníků knihovny. Teď už je to přes padesát tisíc ročně, a to už je pěkné číslo,“ uvedla Bahnerová. A jak vidí šéfka knihovny trend klesajících čtenářů, převážné dětských? „Těch je v současné době v knihovně vidět o něco méně, o to více k nám však přicházejí dospělí, protože si stěžují, že v televizi nic není,“ poznamenala.

Na nové, útulné knižní zázemí v piaristickém klášteře se přišel podívat také starosta Příbora Milan Strakoš, který věří, že počet čtenářských průkazů bude nyní jen narůstat. „Mám informace z měst, kde rekonstruovali knihovny, že se jejich návštěvnost zvedla až dvojnásobně,“ zmínil starosta a jedním dechem dodal: „Každopádně naší knihovně přeji hodně čtenářů, aby se prostory, které se překrásně zrekonstruovaly, zaplnily, a to nejen lidmi, co jsou tady zvyklí chodit.“

Příborský knižní fond čítá 23 tisíc knižních titulů a rozrůstá se přibližně o 1200 svazků ročně. Jen v loňském roce se zapůjčilo přes padesát tisíc knih a časopisů, kterých odebírá knihovna téměř padesát. Součástí je také přístup k internetu, tři pracovnice zajišťují meziknihovní výpůjční služby, samozřejmostí dnešní doby je on-line rezervace nebo automatické zasílání sms zpráv s informacemi o rezervacích. „Knihovna pravidelně pořádá různé besedy pro veřejnost, cestopisné přednášky s promítáním, školení práce s internetem,, výtvarné dílny pro děti, knihovnické lekce pro školy a také autorská čtení a besedy s našimi předními spisovateli,“ vyjmenovala na závěr škálu aktivit vedoucí Silvie Bahnerová.

Knižní historie se v piaristickém klášteře, dříve učitelském ústavu, se začala psát v roce 1977. Vůbec první městská knihovna byla ve Freudově městě založena v roce 1892 v hasičské zbrojnici.