„Třicet roků jsem pracoval v jednom podniku jako účetní. Před čtyřmi měsíci mě propustili, a od té doby hledám marně. Když už náhodou nějaká firma potřebuje mou profesi, přednost pokaždé dostane mladší. Na to, abych se učil něco nového, už v mém věku nemám náladu. Po zkušenostech mých známých ani nevěřím, že by to někam vedlo,“ říká šestapadesátiletý Václav Bláha.

„Za půl roku shánění místa jsem prošla snad padesáti konkurzy a odpovídala na desítky inzerátů. I když jsem ochotná dělat i jinou práci, než je má profese, vše je marné. Pokud je vám přes padesát, jste téměř bez šancí,“ shrnuje svou zkušenost žena, která léta pracovala ve Vítkovických stavbách.

V předdůchodovém věku je obtížné sehnat zaměstnání, vyplynulo z průzkumu na úřadech práce. Zaměstnavatel, který se rozhoduje, jakého pracovníka přijme, sáhne spíše po absolventovi než po člověku, který má za sebou bohatou pracovní kariéru. Co však s těmi, kteří přijdou po mnoha letech o práci? Ujel jim už navždy vlak?

Padesátníků bez práce přibývá

Podíl lidí bez práce starších padesáti let na celkové nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji roste.

Zatímco ke konci roku bylo ze 65 816 uchazečů registrovaných na úřadech práce v kraji 21 471 lidí ve věku nad padesát let – což je 32,6 procent, koncem března vzrostl jejich podíl téměř na 34 procenta. Například v roce 2001 to bylo sedmnáct procent.

„Padesátníků bez práce přibývá,“ potvrdila mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová. Motivace těchto lidí nalézt práci je podle ní vysoká, úspěšnost nepříliš velká. Se zvyšující se hranicí odchodu do důchodu mají přitom lidé v padesáti letech před sebou ještě více než desetiletou pracovní perspektivu.

Přínos padesátníků pro zaměstnavatele spočívá především ve zkušenostech, zodpovědnosti, loajalitě, nadhledu, schopnosti řešit problémy. Naopak, jako handicap jsou obvykle vnímány neochota učit se novým věcem, nižší výkonnost a zdravotní problémy.

Řada lidí si však problémy způsobuje sama. „Většina uchazečů o místo stále ještě není ochotna třeba jen dočasně snížit svou laťku. Žádají místa minimálně na stejné úrovni a stejně dobře placená, jako měli. Stále si neuvědomují, jak je situace na trhu práce složitá,“ říká Svatava Baďurová.

Lépe jsou na tom ti, kdo jsou ochotni ze svých představ slevit, přijmout jiné místo, rekvalifikovat se. „Vždycky je pak šance novému zaměstnavateli ukázat, že mám na víc,“ dodává.

Vyšší věk může být i výhoda

Ani lidé v tomto věku ještě nemusejí házet flintu do žita. Naopak, mnozí zaměstnavatelé si dnes již uvědomují, že těmto lidem o práci skutečně jde.

„Mají-li zájem, můžeme jim nabídnout i řadu rekvalifikačních kurzů,“ shodují se pracovníci všech úřadů práce v kraji. Využití potenciálu zaměstnanců nad padesát let se věnovala nedávno v Ostravě konference Věk jako příležitost.

Existuje přitom řada funkcí, pro které jsou vhodní právě starší lidé. Mnoho šéfů si jako ideální sekretářku představuje dvacetiletou slečnu. Mnohdy udělá více práce třeba padesátnice, která jim bude díky svým zkušenostem schopna filtrovat komunikaci a třeba za ně vyřídí i část korespondence.

„Takovým příkladem je šestapadesátiletá žena se středním ekonomickým vzděláním, která předtím, než přišla o práci, pracovala jako celník a pak v administrativě. Přesto se odhodlala absolvovat dlouhodobý rekvalifikační kurz Pracovník pro obchodní styk se zahraničím v angličtině. Budoucího zaměstnavatele zaujala již v průběhu praxe. Nyní pracuje jako asistentka generální ředitelky. A takových příkladů je více,“ říká Baďurová.

O změně názorů svědčí například i inzerát, který se nedávno objevil v tisku: Hledám aktivní ženu nad padesát pro pomoc ve firmě. Podobný inzerát zveřejnila v těchto dnech i firma Mobis, která hledá nejen absolventy, ale i dlouholeté zkušené zaměstnance, kteří bez ohledu na věk hledají nové výzvy.

„Mnohde už přicházejí na to, že teprve žena ve starším věku pořádně pracuje, protože její děti už jsou samostatné a místo si chce udržet. Mladá holka se většinou do práce tolik nehrne, chybějí jí zkušenosti, a navíc hrozí, že přijde do jiného stavu,“ dodává psycholožka Věra Rašková.